Vrstva substrátu se sype do výšky čtyř až šesti centimetrů, u rostlinných nádrží i více. Než dno nasypete, propláchněte každou dávku v kbelíku, dokud voda neodtéká čistá. Právě nedostatečné propláchnutí je nejčastější chybou – kal se pak usazuje na listech a filtrační materiál se zanese během několika dní.
Základní dělení je jednoduché: inertní substrát, který jen drží rostliny a ničím do vody nepřispívá, a aktivní substrát, který obsahuje živiny a často i iontovou výměnu. Pokud pěstujete jen ryby bez rostlin, nebo máte rostliny přichycené na kamenech a kořenech, stačí inertní písek nebo jemný štěrk. Aktivní substrát má smysl tam, kde rostliny koření v dně a mají z něj čerpat živiny.
Po obnovení dodávky elektřiny nezapínejte topení na plný výkon. Nastavte ho nejdřív o dva až tři stupně níž, než je cílová teplota, a zvyšujte postupně během několika hodin. Náhlý skok nahoru způsobí rybám stejný stres jako předtím chlad. Zároveň zkontrolujte, zda výpadek nepřežil filtr – pokud byl odstavený déle než dvě hodiny, propláchněte filtrační materiál v odstáté vodě a sledujte další dny hodnoty dusitanů.
Ložnice je kompromis. Bublání filtru a světlo z nádrže mohou rušit spánek, zvlášť u citlivých lidí. Pokud už tam akvárium musí být, zvolte tichý filtr a kryt, který nesvítí do stran. Také počítejte s tím, že v malé ložnici rychle stoupne vlhkost vzduchu — větrání je pak nutnost, ne volba.
Typická chyba je předávkování změkčovacích prostředků. Voda, která je už měkká, po dalším změkčení pění, hůř se oplachuje a u některých materiálů může i poškodit těsnění. Naopak poddávkování u tvrdé vody vede k usazování vodního kamene v ohřívači, na topné spirále a v rozvodech. Vodní kámen se neprojeví hned, ale po měsících provozu snižuje účinnost stroje a zvyšuje spotřebu energie. Proto se vyplatí měřit tvrdost alespoň jednou ročně a při změně zdroje vody vždy znovu.
Po výměně sledujte chování ryb. Pokud dýchají u hladiny, jsou apatické nebo se třou, něco je špatně. Zkontrolujte teplotu, tvrdost a obsah dusíkatých látek. Výměna vody má být rutinní a klidná operace, ne krizový zásah. Kdo ji provádí pravidelně a v menším objemu, udrží stabilní prostředí a předejde většině problémů.
Jak postupovat, aby voda neublížila Připravte si nádobu s vodou předem. Nová voda musí mít stejnou nebo velmi podobnou teplotu jako v akváriu, jinak ryby dostanou teplotní šok. Dále je nutné odstranit chlor a chloramin. Prostředek na úpravu vody dávkujte podle návodu, ne od oka. Pokud používáte studenou vodu, nechte ji nejprve ohřát na pokojovou teplotu, případně do ní dejte topítko. Vodu z kohoutku nikdy nelijte přímo do nádrže.
Před výměnou vypněte filtr a topítko, aby neběžely na suchu. Odsajte vodu hadicí ze dna, kde se drží nejvíc nečistot. Při tom lehce prohrábněte substrát, ale u kořenů rostlin opatrně, abyste je nevytrhli. Novou vodu nalévejte pomalu, ideálně přes misku nebo na proud, aby nerozvířila dno a nezpůsobila prudkou změnu podmínek. Poté zapněte techniku a zkontrolujte teplotu.
Nejčastější chybou je výměna celého objemu. Tím se zničí biologická rovnováha a ryby mohou uhynout do několika hodin. Další chybou je nedostatečné odstranění chloru. Chlor zabíjí nejen ryby, ale i užitečné bakterie ve filtru. Rovněž je chybou vyměňovat vodu příliš často a ve velkém množství, protože tím kolísají parametry. Stejně tak je špatné vodu nevyměňovat vůbec a spoléhat na filtr.
Výměna vody je základ údržby akvária, ale zároveň operace, při které se nejčastěji zbytečně zabíjí ryby. Nejde totiž o to zbavit se špíny, ale odstranit dusičnany a další rozpuštěné látky, které filtrace neumí. Pokud vyměníte málo, hodnoty postupně rostou. Pokud vyměníte najednou příliš, přijde šok.
Interval závisí na osádce a krmení. Běžné společenské akvárium s dobrou filtrací zvládne 20 až 30 procent objemu jednou za týden nebo za dva. Přerybněná nádrž, mladé akvárium nebo akvárium bez rostlin potřebuje častěji. Naopak hustě osázená nádrž s málo rybami vydrží déle. Rozhodující nejsou hodiny, ale měření: pokud dusičnany vystoupí vysoko, výměnu neodkládejte.
