Další slabinou je výpovědní lhůta. Když se rozhodnete smlouvu zrušit, peníze nedostanete hned. Musíte podat výpověď a čekat, než uběhne lhůta stanovená ve smlouvě. To je nepříjemné zejména ve chvíli, kdy potřebujete hotovost neodkladně. Také úroky z vkladů bývají nízké, často pod úrovní inflace, takže reálná hodnota naspořených peněz může klesat. Státní podpora tento rozdíl částečně vyrovnává, ale jen do určité výše ročních vkladů.
Mnoho bank nabízí účet bez poplatku za vedení, pokud splníte alespoň jednu podmínku: pravidelný příjem, určitý počet plateb kartou, nebo minimální zůstatek. Podmínky se liší, proto si je před podpisem přečtěte celé. Častá chyba je myslet si, že stačí jedna platba kartou měsíčně. Někde to platí, jinde chtějí platby dvě nebo tři a ještě k tomu příchozí příjem.
Typické chyby: podepsat novou smlouvu dřív, než máte písemně potvrzené, že stará banka úvěr uvolní bez sankce. Dále zapomenout na to, že nová banka bude chtít nový odhad nemovitosti, což něco stojí. A v neposlední řadě nechat se zlákat nízkou úrokovou sazbou, která platí jen první rok a pak skokově roste. Vždy se ptejte na sazbu po skončení fixace a na to, co se stane, když ji budete chtít změnit.
Další možností je využít stavební spoření jako zajištění úvěru. Některé banky akceptují smlouvu o stavebním spoření jako doplňkový zdroj příjmů nebo jako záruku. Nejde o běžnou praxi, ale u menších hypoték to může zlepšit vaši bonitu. Vždy se ale ptejte, zda banka tuto kombinaci vůbec umožňuje a za jakých podmínek. Často platí, že čím delší je zbývající doba spoření, tím menší váhu banka smlouvě přikládá.
Varovným znamením je také to, že splátky tvoří stále větší část příjmu a na běžné výdaje zbývá méně. Začněte tím, že si zapíšete všechny příjmy a všechny povinné platby za poslední tři měsíce. Podívejte se, kolik zbylo na jídlo, energie,
dopravu a léky. Pokud se dostáváte na nulu nebo do mínusu ještě před koncem měsíce, rozpočet je zahlcený. Nesnažte se situaci řešit dalším úvěrem, který jen odsune problém o pár týdnů.
Nejčastější chyba je kombinace více nástrojů na jednu platbu. Lidé mají nastavený trvalý příkaz i inkaso na stejnou službu a platí dvakrát. Stejně tak se zapomíná na končící platnost karty u inkasa placeného kartou, což vede k neúspěšné platbě a upomínce. Před každou změnou dodavatele si proto udělejte seznam všech pravidelných plateb a u každé napište, jakým způsobem se platí.
Zjistěte také, zda některé půjčky nejdou sloučit do jedné s nižší sazbou, ale jen za podmínky, že celková částka, kterou zaplatíte, bude nižší. Dejte si pozor na refinancování, které prodlouží splatnost a celkově vás bude stát víc. Stejně tak se vyhněte tomu, abyste ručili svým majetkem u nové půjčky, kterou potřebujete jen na zaplacení té staré. Raději se domluvte s
osvětlení v obývákuěřiteli na odkladu nebo splátkovém kalendáři dřív, než přestanete platit úplně.
Kontrola, která ukáže skutečný stav Udělejte si jednoduchou tabulku: věřitel, pravidelná splátka, datum splatnosti, zbývající jistina, úrok. U každé půjčky si poznamenejte, zda ji používáte na splácení jiné půjčky. Přesně tak vypadá začarovaný kruh.
Typickou chybou je platit jen minimální částky u kreditních karet a u zbytku dluhu doufat, že se to samo srovná. Další častou chybou je půjčka na dovolenou nebo elektroniku, kterou už dávno nevlastníte, ale splácíte ji dál.
Zahlcený rozpočet nepoznáte podle toho, že nemáte peníze nazbyt. Poznáte ho podle toho, že splátky rozhodují o každém dalším kroku. Když se přestanete stydět podívat na čísla a začnete jednat podle nich, získáte zpět kontrolu. První krok je vždy stejný: sepsat, spočítat a přestat přidávat další dluh.
Pravidelné platby se v Česku řeší třemi způsoby, které si lidé často pletou:
trvalý příkaz, inkaso a SIPO. Rozdíl je v tom, kdo platbu spouští. U trvalého příkazu dává pokyn banka na základě toho, co jí jednou zadáte. U inkasa dává pokyn příjemce peněz, tedy dodavatel energií, operátor nebo pojišťovna, a
banka jen strhne částku, kterou mu povolíte. SIPO je historický systém České pošty, který sdružuje platby za více služeb do jedné úhrady.
Když máte přehled, zkuste seřadit dluhy podle úrokové sazby. Nejprve splácejte ten nejdražší, pokud vám to rozpočet dovolí. Současně si vytvořte rezervu alespoň na jeden měsíc nutných výdajů, i kdyby měla být malá. Bez rezervy vás každá nečekaná oprava auta nebo návštěva lékaře pošle zpět k další půjčce. Pokud je dluhů příliš mnoho, obraťte se na bezplatnou dluhovou poradnu. Nepodepisujte nic, čemu nerozumíte, a nikdy nevěřte nabídkám, které slibují rychlé řešení za poplatek předem.