Kryt na radiátor má jediný smysl: zakrýt ošklivý plech, ale nebrat teplo. Většina lidí ale skončí u pěkné desky s hustými lamelami a pak se diví, že je v místnosti zima. Chyba není v materiálu, ale v geometrii. Teplo z radiátoru stoupá vzhůru a potřebuje volný prostor nad sebou, aby se dostalo do místnosti. Když mu ho kryt vezme, ohřeje jen sám sebe a stěnu za ním.
Nakonec nábytek a uspořádání. Nechte vzduch proudit kolem radiátorů a podél stěn. Skříně nestavte těsně k vnějším stěnám, vzniká tam chlad a vlhkost. Větrejte i v zimě, krátce a prudce. Otevřená okna na dvě minuty neublíží, zatímco zavřená a přetopená místnost je ideální pro plíseň a špatné spaní. Když tyto návyky vydržíte, rozdíl poznáte do týdne.
Na závěr: zvolte tloušťku podle účelu, lepte na suchý a pevný podklad, dodržte dilatační spáry a doplňte je měkkou vrstvou. Vyhněte se lepení na vlhkou zeď a spěchu. Když tyto čtyři kroky dodržíte, korková stěna vydrží roky a v bytě bude znatelně klidněji.
Plná výbava neznamená mít všechno, ale mít to po ruce. Myčka se do L vejde jen tehdy, když je úzká a umístěná na konci ramene, ne uprostřed. Troubu dejte do vysoké skříňky, pokud se vejde do výšky očí, jinak pod varnou desku. Lednici postavte mimo L, do volného rohu místnosti, aby nekrátila pracovní desku. Malá kuchyň snese jeden velký spotřebič navíc, ne tři malé.
Betonová stěrka v koupelně láká tím, že zmizí spáry, do kterých se chytá plíseň a špína. Jenže koupelna je pro cementové stěrky to nejnáročnější místo v bytě. Neustálé smáčení, stojící voda u odtoku, pára a čisticí prostředky prověří každou vrstvu. Bez spár to jde, ale pouze tehdy, když je stěrka položená na opravdu pevném a suchém podkladu. Jakýkoli pohyb podkladu znamená trhlinu, a trhlina v koupelně znamená vodu pod podlahou.
Hydroizolace rozhoduje o všem Základem není stěrka, ale hydroizolace. Na betonový potěr nebo na desky nejdřív naneste penetraci, která zpevní povrch a sjednotí nasákavost. Pak přijde na řadu tekutá hydroizolační membrána ve dvou vrstvách, nanášená křížem, s dostatečnou dobou schnutí mezi nimi. Pásy vyztužte v rozích, u odtoku a u prostupů hadic a trubek. Rohy stěn a podlahy nikdy neřešte jen nátěrem — vložte do vlhké hmoty těsnicí pásku a přetáhněte ji ještě jednou vrstvou. Odtokové těleso musí být pevně spojené s membránou, ne jen přilepené k potěru. Když tuhle vrstvu odfláknete, nepomůže ani sebelepší stěrka.
Samotnou stěrku nanášejte ve dvou vrstvách. První vrstvu nechte zatvrdnout, pak druhou a do ní vložte výztužnou síťovinu z alkalicky odolného sklolaminátu. Síťovina musí být uložená v horní třetině vrstvy, ne na dně a ne na povrchu. Celková tloušťka se řídí typem stěrky, obvykle to bývá několik milimetrů. Okraje u stěn oddělte obvodovým páskem, který pohltí pohyb konstrukce. Dilatační spáru udělejte i v místě, kde se mění podklad nebo kde je práh do vedlejší místnosti.
Bezespárá koupelna funguje, ale není to levnější ani rychlejší varianta. Je to systém, kde každá vrstva drží tu nad sebou. Když si nejste jistí hydroizolací nebo rovinností, raději zvolte menší formát obkladu se spárou — ta se dá kdykoli obnovit, kdežto zatékající bezespárá stěrka se opravuje jen velmi těžko.
Před stěrkou zkontrolujte, že membrána je opravdu suchá a celistvá. Udělejte zkoušku: přelepte plochu fólií, nechte přes noc a ráno se podívejte, jestli se pod ní nesráží vlhkost. Pokud ano, vlhkost jde z podkladu a stěrka by se odloupla. Dále změřte rovinnost latí — u velkých formátů a bezespárých ploch potřebujete odchylku jen několik milimetrů na dva metry. Nerovnosti vyrovnejte samonivelační hmotou, ale jen takovou, která je určená do vlhkého prostředí.
Nejjednodušší varianta bez vrtání je mobilní klimatizace s okenní průchodkou. Ta se skládá ze dvou částí: pružné hadice a plastové vložky, která se vloží do pootevřeného okna. Hadice odvádí teplý vzduch ven, ale oknem zároveň uniká chlad, který jste vyrobili. Abyste ztrátu omezili, použijte těsnicí látku nebo pevnou desku s vyříznutým otvorem. Hadici veďte co nejkratší a bez ostrých ohybů, jinak klesne výkon a spotřeba naopak vzroste.
Volba mezi vrtem a provozem bez něj závisí na třech věcech: jestli můžete zasáhnout do zdi, jak velký prostor chladíte a kolik hluku snesete. Mobilní řešení je univerzální a přenosné, ale méně účinné. Pevná instalace bez vrtu přes okenní rám chladí lépe, ovšem za cenu ztráty výhledu a nutnosti sezónní demontáže. Ať zvolíte cokoli, vždycky počítejte s tím, že teplý vzduch musí někam odejít – pokud ho vrátíte do místnosti, klimatizace jen zbytečně běží a elektřina se spotřebovává naprázdno.