Montáž začíná až po dokončení elektroinstalace. Kabely se tahají v trubkách už před zaklopením sádrokartonu, v místě budoucího zdroje nechte přístupný servisní otvor. Pásek se lepí do profilu po odmaštění povrchu, nikdy ne na prach nebo na zbytky starého lepidla. Profil se poté přiklopí difuzorem a teprve pak se připevní do kapsy. Před finálním zaklopením si světlo vždy vyzkoušejte na suchu — ať už na zemi, nebo provizorně v kapse. Rozdíl mezi návrhem a realitou se nejvíc projeví právě tady.
Nejprve odmastěte povrch dveří. Prach, mastnota a zbytky staré pásky jsou nejčastější důvod, proč zvonek do týdne spadne. Použijte izopropylalkohol a nechte povrch úplně uschnout. Potom nalepte přiloženou pásku na zadní stranu zvonku a přitlačte na dveře alespoň na dvacet sekund. Po naleštění počkejte doporučených několik hodin, než zařízení zapnete. Pokud jde o těžší kus s kovovým tělem, přidejte jistící rámeček, který se nasune na horní hranu dveří. U magnetického uchycení zkontrolujte, zda je plech dostatečně silný — slabý magnet se při zabouchnutí dveří posune a obraz se rozostří.
Základem je sádrokartonová římsa neboli kapsa. Vyrábí se tak, že se ke stropu připevní nosný profil a k němu se pomocí sádrokartonu vytvoří „L" nebo „U" tvar, uvnitř kterého zůstane mezera pro pásek. Hloubka kapsy se dělá minimálně taková, aby pásek nebyl vidět při pohledu ze sedu i ze stoje. Typicky se udává 8–12 cm odstup od stěny, ale vždy záleží na výšce místnosti a na tom, jak široký světelný kužel chceme. Čím blíž je pásek ke stropu, tím ostřejší a užší je světelná linka; čím dál, tím měkčí a rozptýlenější.
Nakonec zkontrolujte těsnění oken. Po letech tvrdne a přestává doléhat, nebo naopak drží tak dobře, že okno nejde otevřít. Promažte panty a zkontrolujte, zda křídlo doléhá rovnoměrně. Mikroventilace není náhrada větrání, pouze snižuje průnik vody zvenčí. Pokud máte v ložnici dlouhodobě problém s vlhkostí i po úpravě větrání a teploty, zavolejte odborníka na stavební fyziku. Může jít o tepelný most ve zdivu, který sami nevyřešíte.
Před instalací zkontrolujte, zda máte v bytě dostatečný přívod elektřiny a místo pro odvod kondenzátu. Po montáži nastavte výkon podle aktuální potřeby a naučte se systém čistit. Rekuperace bez sekání zdí je reálná, ale stojí na pečlivém plánování a dodržení technologických postupů. Kdo to podcení, bude mít drahý a hlučný přístroj, který stejně nefunguje.
Dveře jsou nejdražší a nejporuchovější částí. Otevírací dveře potřebují kolem sebe prostor alespoň šířky křídla, jinak se skříň v malé místnosti nedá používat. Posuvné dveře šetří místo, ale zabírají hloubku asi 10 cm a vyžadují čistou podlahu. U třímetrové skříně se osvědčuje kombinace: dvě třetiny posuvné, jedna třetina otevírací, pokud to dispozice dovolí. Počítejte také s tím, že každé dveře potřebují na okraji krycí lištu, aby nebyly vidět spáry.
Materiál vybírejte podle místa, ne podle vzhledu v katalo
Nejčastější chyby se opakují: chybějící osvětlení uvnitř, které nutí k používání telefonu, zásuvky bez dorazů, které vypadávají, a police bez děrování, takže se výška nedá měnit. Před objednáním si vyznačte na zdi nebo na podlaze skutečný půdorys a projděte si pohyb s otevřenými dveřmi. Pokud skříň zakrývá zásuvku nebo vypínač, naplánujte jejich přesun ještě před montáží. Třímetrová skříň má smysl jen tehdy, když vnitřní členění vychází z vašich věcí, materiál unese provoz a dveře se dají ovládat bez překážek.
Typické chyby, které se opakují: příliš úzká kapsa, ve které pásek svítí přímo do očí; chybějící difuzor, který nechá vystoupit jednotlivé diody; poddimenzovaný zdroj, který se přehřívá a bliká; a zapomenutý přístup ke zdroji, takže při poruše se musí bourat sádrokarton. Když se tyto body ohlídají, nepřímé stropní LED světlo v obýváku vydrží roky a bude působit jako přirozená součást místnosti, ne jako doplněk.
Třímetrová vestavěná skříň vypadá jako jednoduchý projekt, dokud nezačnete řešit, co všechno se do ní má vejít. Prvním krokem není výběr dveří, ale inventura. Vezměte metr, zapište si délky kabátů, bund, šatů a maximální výšku bot. Změřte, kolik kusů od každé kategorie skutečně máte. Teprve z těchto čísel vznikne vnitřní členění, ne naopak. Typická chyba je navrhnout skříň podle katalogové fotky a pak zjistit, že dlouhé zimní kabáty se do krátké sekce nevejdou.
Vnitřek rozdělte na tři zóny podle frekvence používání. Do střední výšky očí a rukou patří denní oblečení na tyčích a v zásuvkách. Nad 180 cm umístěte sezonní věci, kufry a rzadko používané krabice. Pod 60 cm patří boty a těžké předměty, které potřebují pevnou základnu. Tyč na dlouhé oblečení potřebuje výšku alespoň 140 cm, na košile a saka stačí 100 cm. Mezi tyčí a stropem nechte vždy rezervu na věšáky, jinak půjde oblečení špatně vytahovat.
