Pátou chybou je odkládání třídění na později. Hromada u dveří vzniká právě tím, že se odpad nosí jednou za týden ve velkém. Lepší je průběžně vytřídit už při vaření. Šestou chybou je zapomenutý kompost v lednici. Zbytky zeleniny tam často hnijí týden, než je odnesete. Menší nádoba, kterou vynesete každý druhý den, je vždy lepší než velký kyblík na chodbě.
Pokud je místa opravdu málo, zkuste dvě nádoby zavěsit na dveře nebo postavit na sebe. Malý objem vás donutí vynášet častěji, což je ve výsledku čistší řešení než přeplněný velký koš. Třídění zvládnete i v garsonce, když budete důslední a nebudete odkládat vynášení na později.
Nezapomeňte na odpočinkové plochy. Mezi dvěma vzorovanými zónami by měla být vždy jednobarevná plocha – třeba hladká pohovka v neutrální barvě nebo prázdná stěna. Bez tohoto oddychu se vzory slijí a interiér bude působit neklidně. Častou chybou je také přehlcení doplňky: pokud máte geometrický koberec i květinové závěsy, už nedávejte vzorované ubrousky a záclony. Méně je zde více.
Než koše koupíte, vezměte si metr a udělejte si nákres kuchyně. Zjistěte, kolik odpadu skutečně vyprodukujete, a teprve potom vybírejte podle objemu a materiálu. Dobře zvolené koše zůstanou v kuchyni roky a nebudou vás nutit k opravám ani k výměně. Naopak unáhlený nákup podle vzhledu nebo nejnižší ceny obvykle skončí tak, že koše stojí v koutě a třídění přestane bavit.
Rušivé světlo v ložnici se nejčastěji řeší roletou nebo závěsem. Jenže co když je okno atypické, v podkroví, nebo si pronajímáte byt a nesmíte vrtat? Řešení existuje i bez rolety a nemusí jít o provizorium. Rozhodující je zjistit, odkud světlo skutečně přichází. Někdy to není okno, ale odraz od bílé zdi, lesklá skříň, nebo dokonce kontrolka routeru.
U oken, která se otevírají, fólie na skle nestačí, protože světlo proniká i spárou mezi křídlem a rámem. Řešením je těsnění z mikropěny nebo gumové profily, které se lepí na rám. Není to dokonalé, ale u běžného pouličního osvětlení to udělá velký rozdíl. Pokud okno těsní špatně, pomůže i obyčejný ručník srolovaný do válce a položený na parapet — jen ho nesmíte zmáčknout, jinak ztratí objem.
Častou chybou je nákup zatemňovacích závěsů bez změření přesahu. Závěs musí přesahovat okno minimálně o deset centimetrů na každou stranu a končit pod parapetem. Když visí jen v rovině okna, světlo proniká kolem okrajů. Pokud nemůžete vrtat, použijte napínací tyč do rámu okna nebo samolepicí háčky. Ty ale drží jen na hladkém povrchu, na hrubé omítce odpadnou během několika dní.
U pronajatých bytů se osvědčil princip „druhé vrstvy". Přes stávající záclonu pověste další látku, klidně starší prostěradlo, a sepněte je kolíčky. Není to estetické, ale funguje to. Lepší variantou je koupit levnou černou látku metráž a přišít na ni suchý zip. Protikus zipu přilepte oboustrannou páskou na rám okna. Ráno látku strhnete, přes den ji necháte viset na háčku za dveřmi.
Skříň je druhý největší problém. Hluboká skříň o hloubce přes šedesát centimetrů se do malé ložnice nevejde, aniž by ukrojila půl metru z průchodu. Řešením je skříň s posuvnými dveřmi, které nepotřebují odstup při otevírání. Pokud ji stavíte podél kratší stěny, zkontrolujte, zda se dveře skříně dají otevřít i s povlečenou postelí. Typická chyba: skříň umístěná proti posteli tak, že se výklopné dveře zastaví o nohy postele. Před koupí si změřte nejen šířku stěny, ale i dráhu, kterou dveře urazí.
Nakonec zkontrolujte elektroniku. Nabíječky, televize v pohotovostním režimu a routery mají diody, které v noci září jako malé reflektory. Stačí je přelepit černou izolepou nebo otočit tak, aby dioda mířila ke zdi. Pokud ani to nestačí, zbývá poslední možnost: přestěhovat postel do nejtmavšího rohu místnosti a otočit ji čelem ke zdi. Není to elegantní řešení, ale spánek je důležitější než výhled.
Začněte u zdroje, ne u okna Než začnete cokoli lepit nebo montovat, projděte ložnici při zhasnutém světle. Vezměte si papír a tužku a zapište každé místo, které v noci svítí. Typicky jde o pouliční lampu, světlo ze schodů, reflektor souseda nebo měsíc. Teprve pak řešte, čím světlo zastavit. Pokud přes okno proniká jen úzký pruh, stačí ho překrýt černou samolepicí fólií na sklo — prodává se jako „blackout" fólie a nanáší se na mokré sklo stěrkou. Pozor na vzduchové bubliny; vznikají, když fólii přitlačíte nasucho. Sklo nejdřív odmastěte a fólii řezejte o dva centimetry větší, okraje pak zatlačte pod rám.