Na základě měření zvolte typ skříně. Pokud je prostor pravoúhlý a dostatečně vysoký, lze použít hotovou skříňovou sestavu, kterou zkrátíte nebo jinak upravíte. Složitější tvary si žádají řešení na míru – ať už jde o truhlářskou zakázku, nebo o systém posuvných dveří s individuálně dělanými výplněmi. U nízkých částí pod schody se vyplatí otevřené police nebo zásuvky na kolečkách, které se snadno vytáhnou. Naopak do vysokých partií umístěte věšákovou tyč a horní police.
Po montáži proveďte zkoušku. Zavřete dveře a z místnosti poslouchejte hluk z chodby. Přiložte ruku k obvodu a ke spodní hraně – ucítíte-li proud chladného vzduchu, těsnění nedoléhá. Zkuste vložit mezi křídlo a zárubně tenký papír a zavřít. Papír má jít vytáhnout jen se znatelným odporem. Pokud klouže volně, těsnění v tom místě netlačí. Poté zkontrolujte, zda se dveře samovolně neotevírají a zda funguje zámek. Seřízení závěsů a dotažení šroubů je poslední krok, ne první.
Typická chyba je přišroubovat bočnice přímo do zdi přes izolaci a zasáhnout trubku topení. Další je zapomenout na odvětrání: uzavřená skříňka bez otvorů se v zimě orosí a dřevo začne bobtnat. Do zadní strany vyvrtejte několik otvorů o průměru kolem třiceti milimetrů, případně nechte mezeru u zdi. Pokud je radiátor osazen ventilem s termohlavicí, musí zůstat volně přístupný, jinak regulace nefunguje.
Typické chyby, které se opakují: kotvení do spáry mezi panely, kde beton nedrží pohromadě; použití příliš krátkých kotev; utahování šroubu silou, která rozlomí okraj díry; a zavěšení křesla na jeden jediný bod bez rozpěrné desky. Rozpěrná deska nebo ocelový profil rozloží sílu do větší plochy a sníží riziko vytržení. Pokud si nejste jistí, co je nad stropem, nechte si udělat sondu – jde o pár minut a ušetří vám sousedskou válku i statika.
Padací práh je lišta s pružinovým mechanismem, která se při zavření dveří sama spustí k podlaze a při otevření se zvedne. Montuje se do spodní hrany křídla, ne do podlahy. Před koupí změřte šířku křídla a tloušťku mezery. Lišta se zkracuje pilkou na kov, konce pak začistěte. Při montáži dejte pozor, aby se spouštěcí kolík dotýkal zárubně v místě, kde dveře skutečně zavíráte – jinak práh zůstane nahoře a těsní jen napůl.
Seřízení kování rozhoduje o tom, jestli okno těsn
Akustické těsnění: kde má smysl a kde je zbytečné Akustické těsnění se lepí do drážky v rámu nebo na vnitřní stranu zárubně. Rozhoduje profil – jednoduchý proužek stačí na prach, na hluk z chodby potřebujete těsnění s dutinou, ideálně v kombinaci s magnetickým dorazem. Důležité je, aby po zavření vzniklo skutečné stlačení, ne jen dotek. Těsnění se lepí po celém obvodu kromě spodní hrany, tam patří práh. Typická chyba: nalepit těsnění na špinavý nebo mastný rám. Odmastěte líh, nechte uschnout a lepte v jednom tahu, bez natahování. Druhá chyba je příliš tlusté těsnění – dveře pak nejdou zavřít a vy je násilím ohýbáte.
Než začnete cokoli lepit, prohlédněte dveře při zavřeném křídle. Vezměte proužek papíru, zavřete dveře a zkuste papír vytáhnout v různých místech po obvodu. Tam, kde jde ven bez odporu, je spára. Zkontrolujte i spodní hranu – pod ní bývá mezera i několik centimetrů. Zjistěte také, zda křídlo doléhá rovnoběžně, nebo je nakloněné. Křivé dveře neutěsníte žádným materiálem, nejdřív je musí seřídit montážní technik.
Kombinace obou prvků má smysl jen tehdy, když dveře dobře doléhají. Pokud křídlo drhne, práh se ohne nebo přestane spouštět. Po montáži zkuste dveře zavřít desetkrát za sebou a poslechněte si, zda práh dosedá plynule. Zvuk z chodby se sníží hlavně tehdy, když je utěsněný celý obvod včetně prahu. Samotné těsnění bez prahu ubere možná třetinu hluku, zbytek jde spárou pod dveřmi.
Utěsnit vstupní dveře v panelákovém bytě znamená řešit dva oddělené problémy: zvuk, který proniká spárou mezi křídlem a rámem, a zvuk, který proniká pod dveřmi. Akustické těsnění řeší první případ, padací práh druhý. Kdo si koupí jen jedno z toho, obvykle nadává, že to nefunguje. Ve skutečnosti funguje, jen na jiném místě.