Koupelna se zdá jako nutnost, ale i tady se dá ubrat. Vynechte mytí dlaždic, spárování a vytírání podlahy za WC. Tyto úkony jsou časově náročné a při rychlém úklidu je návštěva neocení. Zaměřte se pouze na umyvadlo, zrcadlo a toaletu. Hadr, ocet a voda stačí. Vyhněte se agresivním čisticím prostředkům, které je potřeba nechat působit – to zdržuje. Také neřešte prádlo v koši, pokud není přeplněný.
Ukotvení ke zdi nepodceňujte. Police z bedýnek bývá vyšší a lehká, takže se snadno převrhne. Použijte úhelníky přišroubované do zdi i do zadní strany konstrukce, ideálně ve dvou bodech u sebe. Do zděné zdi jdou hmoždinky, do sádrokartonu potřebujete kotevní prvek určený přímo pro sádrokarton, ne obyčejnou hmoždinku. Do dřeva stačí vrut s podložkou. Mezi policí a zdí nechte malou mezeru kvůli větrání, ale stále pevně utáhněte.
Balkon a terasa se plní věcmi, které nemají uvnitř místo, a během pár měsíců se z odkladiště stane nepoužitelný prostor. Řešení nezačíná nákupem boxů, ale rozhodnutím, co na balkon vůbec patří. Projděte všechny předměty a rozdělte je do tří skupin: sezónní potřeby (nářadí, květináče, gril), věci, které patří dovnitř (náhradní díly, dokumenty, oblečení), a odpad. Třetí skupinu okamžitě vyneste. Teprve pak má smysl měřit a plánovat.
Stůl nikdy nestavte naplocho na sebe nebo do těsného kontaktu se zdí. Mezi stůl a zeď nechte mezeru alespoň pět centimetrů, aby mohl vzduch cirkulovat. Přikryjte ho prodyšnou plachtou nebo starým prostěradlem. Igelt nebo fólie jsou nejhorší volbou – pod nimi se sráží vlhkost a vzniká plíseň. Stejně tak nepokládejte na stůl těžké předměty, které by mohly zdeformovat desku.
Většina domácností řeší spíž jednou za čas velkým úklidem: všechno se vyndá, police se umyjí, prošlé věci se vyhodí a nové se narovnají do řady. Za měsíc je stav stejný jako předtím. Problém není v tom, že by lidé neuklízeli. Problém je v tom, že spíž nemá systém, který by fungoval i bez úklidu. Řešením není pořádek, ale pravidlo, podle kterého se věci samy posouvají dopředu.
Nejčastější chyby se opakují: stůl zaražený do rohu, kde se nedá sedět bokem; lampa stojící přímo před dítětem; skříň tak vysoká, že na horní police nedosáhne ani dospělý bez štaflí; a zásuvky, které nelze otevřít, protože překáží židle. Vyhněte se také řešení „koupíme všechno najednou" – dítě roste, mění se mu potřeby a nábytek, který dnes vypadá skvěle, může být za dva roky nepoužitelný. Lepší je pořídit kvalitní stůl a židli a zbytek doplňovat postupně podle toho, co školák skutečně používá.
Sezónní věci ukládejte tak, abyste je na jaře nemuseli hledat. Zahradní hadici na konci sezóny vypusťte, smotejte a zavěste. Gril po každém použití očistěte a přikryjte plachtou, která je zespodu otevřená. Květináče na zimu buď izolujte obalem, nebo je přesuňte ke zdi, kde méně promrzají. Nikdy nenechávejte v plechovkách zbytky barev nebo ředidel – přes zimu prasknou a na jaře vytečou.
Nábytek a boxy vybírejte podle toho, zda budou venku celoročně. Dřevo bez ochranného nátěru zvlhne a zkroutí se, kov zreziví v místech šroubů. Nejlepší je kombinace: konstrukce z pozinkované oceli, sedák z umělého ratanu, úložný prostor z polypropylenu. Vše postavte na malé podložky, aby se pod nábytkem nezdržovala voda. Na terase s dlažbou použijte rektifikační podložky, které vyrovnají nerovnosti a zabrání vrzání.
Skříň musí dýchat, jinak vám zplesniví vše uvnitř Uzavřená plastová skříň na balkoně je lákavá, ale bez větrání se v ní sráží vlhkost. Zvolte skříň s větracími štěrbinami nebo do ní vyvrtejte otvory dole a nahoře. Uvnitř nechte mezeru mezi stěnou a uloženými věcmi, alespoň dva centimetry. Kovové části (gril, nářadí) ukládejte do uzavíratelných krabic, ne přímo na polici. Pokud skříň stojí na přímém slunci, světlý plast vydrží déle než tmavý, protože se méně zahřívá.
Základem je svislé využití stěn. Na zeď připevněte lištu s háčky nebo mřížku a zavěste na ni skládací židle, košťata, zahradní hadici v držáku i kbelík. Podlahová plocha tak zůstane volná pro chůzi. Pozor na nosnost: do panelu v panelovém domě vrtejte jen do nosné části, u starších omítek použijte chemickou kotvu. Špatně zvolený hmoždinkový systém je nejčastější důvod, proč police po prvním větru spadne.
Než začnete vrtat, srovnejte bedny na rovné podlaze nebo na zemi a označte si, které strany k sobě patří. Každou bednu předvrtte vrtákem o průměru menším, než je tělo vrutu. Do smrkového dřeva o tloušťce kolem jednoho centimetru se hodí vruty s půlkulatou hlavou a jemným závitem, ne hrubé vruty do konstrukce. Spojujte vždy dvě sousední stěny bedny, ne jen jednu hranu – roh dvou beden je tuhý jen tehdy, když drží obě stěny.