Další možností je jídelní deska, která se vyklopí ze stěny. Po jídle se sklopí a kuchyně se vrátí k vaření. Vyklápěcí deska musí být ukotvená do nosné konstrukce, ne jen do sádrokartonu. Pod ní nechte volný prostor, aby se dalo sedět s nohama pod stolem. Typická chyba je deska příliš vysoko nebo příliš nízko. Výška jídelní desky se pohybuje kolem 75 cm, stejně jako u běžného stolu.
Než začnete vrtat, zjistěte, do čeho kotvíte. Podle materiálu zdi se odvíjí typ hmoždinky i vrutu. Do plné cihly nebo betonu stačí běžná hmoždinka, do pórobetonu potřebujete speciální chemickou kotvu nebo šroub do pórobetonu. Sádrokarton je nejzáludnější – bez najití nosného profilu nebo použití křídlové hmoždinky se police utrhne. Vždy si nejdřív označte místa vrtání a zkontrolujte, zda v nich není elektrické vedení nebo voda.
Prach utírejte shora dolů. Začněte u rámů dveří, věšáků, lišt a skříněk, pak přejděte na parapety a nakonec na podlahu. Když začnete podlahou, prach z polic vám na ni stejně napadá a budete muset mýt znovu. U botníku vyndejte všechny boty, otřete ho zevnitř i zvenku a boty vraťte jen ty, které skutečně nosíte. Typická chyba je nechat v botníku sezónní boty, které zabírají místo a zbytečně zdržují při každém úklidu.
Na závěr místnost vyvětrejte a nechte barvu vytvrdnout alespoň den, než vrátíte nábytek na místo. Pokud jste dodrželi pořadí od stropu dolů, máte hotovo bez jediné fólie. Když ne, stačí jedna kapka a budete škrabat podlahu. Rozdíl mezi oběma postupy je jen v tom, čím začnete.
Dbejte na to, aby dekorace nekopírovaly tvar nábytku. Kulatý stůl s kulatou mísou a kulatou lampou působí těžkopádně. Kombinujte tvary: hranatý stolek, oblá váza, vysoká štíhlá lampa. Barvy držte maximálně ve třech odstínech, které se opakují — například bílá, přírodní dřevo a jedna tmavá barva. Pokud přidáte čtvrtou, začne to vypadat neuspořádaně, i když je každý kus sám o sobě hezký.
Jak pracovat s proporcemi a prázdným prostorem Nejčastější chyba je nahradit pět malých předmětů jedním velkým, ale špatně umístěným. Prázdný prostor není nepřítel, je to nástroj. Když dáte jednu výraznou vázu doprostřed konferenčního stolku, nechte kolem ní alespoň dvě třetiny desky volné. Stejně tak na poličce: místo deseti drobností dejte tři předměty různé výšky a mezi nimi nechte mezery. Oko potřebuje odpočívat, jinak se dekorace slijí do jednolité šedi.
Dveře jsou častým problémem. Pokud se otevírají dovnitř a blokují průchod, zvažte jejich výměnu za posuvné nebo otočné. Posuvné dveře ušetří místo, ale potřebují prostor na straně pro kolejnici. Otočné dveře se hodí tam, kde je po stranách alespoň 10 cm. Nikdy neinstalujte dveře, které se nedají otevřít do plné šířky – zablokují přístup k botníku i věšáku. Pokud výměna není možná, alespoň odstraňte prahy a zbytečné lišty, které zbytečně zužují průchod.
Než vůbec otevřete barvu, odsuňte nábytek od zdí alespoň o půl metru. Nezakrývejte ho, jen ho seskupte doprostřed místnosti a přehoďte přes něj staré prostěradlo, které drží na místě. Podlaha zůstane odkrytá, ale pracujte tak, abyste na ni nekapali. To znamená: žádné namáčení válečku do plné plechovky, žádné přenášení štětce přes celou místnost a hlavně žádné míchání barvy uprostřed pokoje.
Nakonec se zbavte zvyku doplňovat dekorace podle ročního období. Jeden vánoční věnec nebo jarní větvička stačí. Pokud měníte výzdobu každý měsíc, nikdy nedosáhnete klidného efektu, protože prostor je v neustálém pohybu. Méně kusů znamená, že každý z nich musí být kvalitní a dobře umístěný. Když si nejste jistí, nechte místnost týden prázdnou a sledujte, co vám chybí. Teprve pak něco přidejte.
Většina obývacích pokojů není přeplněná proto, že by v nich bylo příliš mnoho dekorací, ale proto, že každá dekorace soutěží o pozornost se vším ostatním. Než začnete cokoli odstraňovat, projděte místnost a spočítejte, kolik předmětů na vás „mluví" z jedné pohledové linie. Pokud jich je víc než tři, máte problém. Cílem minimalismu není prázdný prostor, ale takový, kde každý kus má svůj důvod a nic se navzájem neruší.
Když barva náhodou kápne na podlahu nebo na nábytek, nenechte ji zaschnout. Hadr s teplou vodou a kapkou saponátu vyřeší většinu čerstvých skvrn. U starší barvy už je to horší, proto mějte hadr neustále u sebe. Po dokončení stěn sundejte prostěradlo z nábytku dřív, než úplně uschne, abyste ho nepřilepili k barvě.
Typická past je zavěšování dekorací na zeď ve stejné výšce jako nábytek. Obraz nebo zrcadlo by měly být buď výrazně výš, nebo naopak nízko, aby vytvořily napětí. Další častá chyba: koberec, který je menší než sedací souprava. Vypadá to, jako by se ztratil. Koberec má přesahovat pod nohy nábytku alespoň o dvacet centimetrů na každé straně, jinak celý prostor opticky zmenšuje.