Typické chyby: koupit matraci o dva centimetry širší „aby držela", vsadit na extrémně měkkou pěnu k pevnému čelu a čekat, že se kraj zpevní, nebo ignorovat, že čalouněné čelo bývá hlubší než rám. Další častá chyba je podcenit prodyšnost – u čela, které sahá až k podlaze, se vlhkost drží pod matrací. Řešením je rošt s odstupem od čela a matrace s prodyšným potahem, který lze sundat a vyprat.
Základem je mechanické odstranění povlaku po každém jídle. Kartáček s měkkými štětinami a malou hlavou se dostane i pod drátek a mezi zámečky. Stačí ho vyměnit každé dva až tři měsíce, jakmile štětiny začnou ztrácet tvar. Elektrický kartáček s kulatou hlavicí může pomoci, ale u keramiky je nutné snížit přítlak a používat režim pro citlivé zuby – přílišný tlak totiž může zámečky poškrábat a tím ještě víc přitáhnout barviva.
Nejčastější chyba je pokračovat, protože „to je jen kousek na vrchol". Vrchol je nejhorší místo, kam můžeš v tomto stavu jít. Fouká tam, jsi unavený a cesta dolů je delší, než si myslíš. Druhá chyba je zrychlit, abys tělo zahřál. To funguje jen na začátku. Když jsi už prochladlý, rychlý pohyb tě jen vyčerpá a potíš se, což situaci zhorší. Zpomal, ale nezastavuj úplně. Pokud se třeseš, hýbej se. Pokud se netřeseš, zabal se a volej pomoc.
Sklenici uzavřete a postavte na teplé místo bez přímého slunce, třeba na okenní parapet orientovaný na sever nebo do tmavé spíže. Nechte louhovat dva až čtyři týdny a každý den ji protřepejte. Pokud chcete proces urychlit, použijte vodní lázeň: sklenici postavte do hrnce s vodou o teplotě kolem 50 °C a nechte ji tam dvě až tři hodiny. Teplota nesmí přesáhnout 60 °C, jinak se část vůně i jemných látek zničí a olej získá zatuchlý nádech.
Před koupí si vezměte metr a zkuste matraci do postele fyzicky vložit. Pokud to nejde v obchodě, změřte si doma rám a čelo znovu a porovnejte s rozměry na štítku. Rozdíl dvou centimetrů je u 160–180 cm postele běžný a rozhoduje o tom, zda budete spát pohodlně, nebo každé ráno posouvat matraci zpět na místo.
První spolehlivé příznaky jsou chladná a bledá kůže, ztráta jemné motoriky a problém s mluvením. Zkuste si zapnout zip nebo rozvázat uzel. Pokud prsty neposlouchají nebo se vám pletou slova, tělo už nestíhá. Dalším signálem je náhlá apatie. Člověk přestane řešit, že mu je zima, a začne být podrážděný nebo naopak nezúčastněný. To není únava z výšlapu, to je varování.
Co dělat v prvních minutách Zastav okamžitě, ne za kilometr. Najdi závětří, ideálně mimo vítr, a sundej mokré vrstvy. Mokré tričko pod bundou je horší než mráz. Vytáhni suchou náhradní vrstvu, kterou nosíš na dně batohu — ne tu, kterou jsi měl na sobě celý den. Přidej čepici, rukavice a suché ponožky. Pokud máš termofolii, zabal se do ní. Nepij alkohol. Teplý čaj ano, ale jen pokud jsi při vědomí a dokážeš polykat. Dej si cukr — sušenku, čokoládu, cokoli sladkého. Cukr nastartuje metabolismus, který potřebuješ k tomu, aby tělo začalo znovu produkovat teplo.
Rozpoznej rozdíl mezi pocitem chladu a skutečným prochladnutím. Když tě jen fouká vítr, stačí přidat vrstvu a jsi v pohodě. Pokud ale začneš mít studené ruce i v rukavicích, přestaneš cítit prsty a začneš mít problémy s jemnou motorikou — zapínání zipu, manipulace s karabinou — jsi za hranou. Dalším signálem je, že se přestaneš třást. Třes je dobrý, protože produkuje teplo. Když zmizí a ty jsi stále zimě, tělo přestalo bojovat.
První chlad na túře se neprojeví v teploměru, ale v tom, jak přestáváš vnímat okolí. Začneš být malátný, přestaneš si všímat terénu, přestaneš mluvit. To je okamžik, kdy se tělo přepíná do úsporného režimu a kdy je potřeba jednat, ne pokračovat v cestě nahoru. Podchlazení nezačíná modrými rty. Začíná tím, že se přestaneš potit, i když stoupáš do kopce. Pot je totiž první známka, že termoregulace ještě funguje.
Rozhoduj se podle toho, co vidíš, ne podle toho, co chceš. Pokud někdo v partě přestane reagovat na otázky, neudrží hůlky a působí zmateně, je to vážné. Podchlazení mění chování — člověk se může přestat oblékat, i když mu je zima. Nepřemlouvej ho, oblékni ho sám. Přeruš túru, sejdi dolů a pokud se stav nezlepší do hodiny, volej horskou službu. Čím dřív to uděláš, tím menší je problém. V horách platí, že vrchol může počkat. Tělo ne.