Základem je určit denní dávku podle hmotnosti, věku a aktivity. Na obalu krmiva bývá tabulka, ale ta je jen orientační. Menší plemena mají rychlejší metabolismus, velká plemena naopak pomalejší. Kočku krmte 2–3krát denně v malých porcích, psa 2krát denně v pravidelnou dobu. Misky po jídle ukliďte, zvlášť vlhké krmivo, které se v teple kazí. Když zvíře nedožere, neznamená to, že musí dostat něco jiného. Vynechané jídlo se nekompenzuje pamlsky.
Co dělat okamžitě a co raději
Vodu měňte dvakrát denně, i když se zdá čistá. Suché krmivo bez dostatečného pití zatěžuje ledviny. Konzervy a vařené maso mají vyšší obsah vody, kombinace se ale nemá míchat náhodně — držte se jednoho typu krmiva a jen ho doplňujte. Pamlsky odečítejte z denní dávky, jinak štěně dostane o čtvrtinu více energie, než potřebuje.
Obojek proti blechám přestane fungovat většinou proto, že se do kůže psa nebo kočky už dostatečně neuvolňuje účinná látka. Nejde přitom o jednu příčinu. Některé obojky se prostě „vyčerpají" po uplynutí doby, na kterou byly určeny. Jiné ztratí účinnost proto, že byly delší dobu vystavené vodě, slunci nebo vysokým teplotám. A někdy je problém úplně jinde – zvíře má blechy znovu zavlečené z prostředí, takže samotný obojek na krku je jen jedna část rovnice.
Začněte mimo skutečný provoz. Než začnete řešit příchody návštěv, nacvičte se štěnětem klid na místě, které je od dveří pár kroků. Potřebujete podložku nebo pelíšek, který bude mít pevné místo. Každé odcházení a přicházení doma opakujte desítkykrát denně, ale vždy krátce. Otevřete dveře, zavřete, odejděte do jiné místnosti, vraťte se. Štěně dostane pamlsek pouze tehdy, když zůstane na místě. Ne když přiběhne.
Než cokoli uděláte, zkontrolujte, co pes skutečně spolkl. Obal, zbytky tablety, rostlina, návnada. Nehádejte. Když pes zvrací, prohlédněte obsah — mohou v něm být zbytky jedu. Tyto důkazy vezměte s sebou k veterináři. Neztrácejte čas hledáním na internetu. Zavolejte nejbližší veterinární pohotovost a nahlaste, co pes pozřel, kdy a v jakém množství. Pokud nevíte, řekněte to. Lékař se zeptá na váhu psa, druh jedu a dobu od pozření.
Vytrvalost v maličkostech přinese výsledek: pes zůstane na svém místě, i když se otevřou dveře. Nebude to za týden, ale při každodenním krátkém tréninku se to stane normou. Klid u dveří není trik, je to návyk, který se vyplatí při každém příchodu domů.
Většina psů neskáče na dveře proto, že by byl zlobivý. Skáče proto, že dveře jsou nejzajímavější místo v bytě: někdo přichází, někdo odchází, něco se děje. Když se štěně naučí, že vzrušení u dveří je odměňováno pozorností, bude to dělat pořád. Cílem není psa trestat, ale změnit to, co mu dveře přinášejí.
Počítejte s tím, že pokrok nebude rovnoměrný. V cizím prostředí nebo po dlouhé nepřítomnosti se štěně může vrátit o krok zpět. To neznamená, že metoda nefunguje. Zkraťte vzdálenost, snižte nároky a znovu budujte klid. Pokud má pes tendenci vrčet nebo se krčit, nepokračujte přes odpor. Zavolejte odborníka na chování, protože strach se nedá odnaučit pouhým opakováním.
Nejčastější chyba je nekonzistence. Jeden člen rodiny psa pustí ke dveřím, protože spěchá, druhý ho posílá na místo. Štěně se pak učí, že pravidla platí jen někdy, a zkouší to dál. Další chybou je trestat štěkání nebo skákání, aniž by pes měl jinou možnost. Potřebuje vědět, co místo toho dělat. Proto je místo na ležení nebo sezení u dveří tak důležité.
U skutečných příchodů návštěvy je potřeba mít štěně na vodítku nebo za brankou. Návštěva nesmí psa hladit, dokud je vzrušený. Počkejte, až se pes stáhne do klidu, klidně ho pochvalte a teprve potom nechte člověka vejít. Pokud štěně znovu vyskočí, návštěva se otočí a odejde. Toto je pro psa nepříjemné, ale jasné. Většina štěňat pochopí po pár opakováních, že skákáním o návštěvu přichází.
Co dělat, když se pes u dveří rozruší Jakmile štěně zvládá klid při otevírání dveří bez lidí, přidejte pohyb. Nechte někoho z domácnosti vycházet a vcházet, zatímco vy stojíte u psa. Pokud se zvedne, neposílejte ho zpět silou. Jednoduše zavřete dveře, dokud se neposadí nebo nelehne. Teprve pak je otevřete. Tento princip „klid otevírá dveře, vzrušení je zavírá" je pro psa srozumitelnější než jakýkoli povel. Opakujte to v krátkých blocích, maximálně dvě minuty, a vždy skončete ve chvíli, kdy se daří.