Typická chyba je koupit misku příliš velkou s hlubokými záhyby. Pes se k jídlu nedostane a přestane jíst úplně. Další častá chyba je nechat misku klouzat po hladké podlaze. Podložte ji protiskluzovou podložkou nebo položte na koberec. Někteří psi misku převrhují a pak ji nosí po bytě – pokud to dělá i váš pes, zvolte těžší variantu nebo misku s gumovým dnem.
Většina lidí řeší tahání psa výběrem obojku nebo postroje a na délku vodítka zapomene. Přitom právě délka rozhoduje o tom, jestli pes vůbec má kam tahat. Ve městě, kde na metr chodníku potkáte kočárek, cyklistu a výlohu, je špatně zvolená délka tím nejčastějším důvodem, proč se pes „neustále napíná". Nejde o sílu ruky ani o povahu psa. Jde o fyziku: čím delší vodítko, tím větší rozběh a tím víc pes zrychluje, než ucítí jakýkoli tlak.
Typické chyby: podávání doplňku bez přestávky po dobu měsíců, aniž byste sledovali změny. Účinek se dostavuje po 4–8 týdnech. Pokud po dvou měsících nezaznamenáte zlepšení, poraďte se s veterinářem – může jít o jinou příčinu bolesti. Dále nepřidávejte více přípravků současně bez konzultace. Může dojít k předávkování vitaminu A nebo D, které poškozuje játra a ledviny. A pozor na kombinaci s léky proti bolesti – některé se mohou vylučovat.
Jak misku vybrat a co hlídat při prvním použití Vyberte misku podle velikosti psa a tvaru čumáku. Krátkolebí plemena potřebují mělčí misku s širšími výstupky, jinak se dostanou k jídlu jen obtížně a přestanou se snažit. Dlouholebí psi naopak zvládnou hlubší labyrint. Materiál volte podle toho, jak pes žere – plast je lehký a může klouzat po podlaze, nerez je těžší a lépe drží, ale bývá dražší. Keramika je stabilní, jen se může rozbít.
Prvních šest hodin po vakcíně jídlo vůbec nenabízejte. Nechte štěně v teple, bez návštěv, bez cestování a bez hlučných dětí. Když se za tu dobu neuklidní, zkuste malou porci něčeho, co dobře zná. Ne nové granule, ne pamlsek, který ještě nemělo. Rozdělte běžnou denní dávku na čtyři až pět malých částí a nabízejte je v ruce nebo na lžíci. Štěně, které má o jídlo jen slabý zájem, často přijme sousto z ruky, i když misku ignoruje.
Čtvrtý krok je pravidelnost v krmení. Pokud štěně dostane jídlo vždy ve stejnou dobu, začnete předvídat, kdy půjde na velkou. Obvykle to je 15 až 30 minut po jídle. To je ideální čas ho vzít ven. Stejně tak voda by měla být dostupná celý den, ale po večerním krmení ji můžete omezit, abyste snížili noční buzení. Není to kruté, pokud má dostatek během dne.
Kloubní doplňky nejsou náhradou kvalitní stravy a přiměřeného pohybu. Pes s nadváhou má větší zátěž na klouby než pes s ideální váhou. Než začnete podávat jakýkoli přípravek, upravte krmnou dávku a zařaďte klidné procházky. Teprve pak má smysl investovat do výživy kloubů. A vždy platí: čím dříve začnete, tím menší je riziko, že pes bude jednou potřebovat léky proti bolesti.
Nejčastější chybou je podávat doplňky až ve chvíli, kdy pes kulhá nebo odmítá chodit do schodů. V tu chvíli už bývá chrupavka nevratně poškozená a doplněk může jen zmírnit zánět, ne obnovit tkáň. Prevence začíná už v době, kdy pes nemá žádné potíže, ale patří k rizikovým skupinám. U velkých plemen se doporučuje začít s kloubní výživou kolem jednoho roku věku, kdy se zpomaluje růst a zvyšuje zátěž.
První dny dávejte do misky jen část dávky a zbytek dosypte po dokončení. Pes, který nikdy neřešil překážku, může být zmatený a odejít. Nenechte ho vyhladovět, ale ani mu nedávejte klasickou misku jako záchranu. Trvejte na tom, že jídlo je pouze v misce proti žrádlu, a po dvou až třech dnech si zvykne. Pokud ne, zkuste jiný typ překážek – ne všechny tvary vyhovují všem psům.
Když se stav do dvaceti čtyř hodin nezlepší, nebo se přidá zvracení, průjem, otok tlamy, kopřivky či dušnost, je to důvod k návštěvě ordinace. Stejně tak když štěně nejí ani třetí den. Po odeznění reakce se vracejte k původnímu krmení postupně. První dva dny podávejte menší porce, ale stejné složení. Teprve potom můžete přidat pamlsek nebo pokračovat v přechodu na jiné krmivo. Po každém očkování si poznamenejte, jak štěně reagovalo. Příště se stejná situace dá zvládnout rychleji a s menším stresem pro psa i pro vás.
Miska proti žrádlu není nutná pro každého psa. U psů, kteří žerou pomalu a v klidu, je zbytečná. U psů s diagnostikovanou dilatací žaludku nebo jinou vážnou diagnózou se nejdřív poraďte s veterinářem, protože zpomalení příjmu potravy nemusí být to, co váš pes potřebuje. Stejně tak u štěňat, která ještě jedí několikrát denně, může být miska kontraproduktivní – potřebují jíst, ne se trápit.