Vodu měňte každý den, ideálně dvakrát. Kočky pijí málo, proto jim pomůže fontánka nebo více misek v různých místnostech. Suché krmivo bez dostatečného příjmu tekutin zatěžuje ledviny a močové cesty. Pokud pes nebo kočka odmítá pít, není to rozmar – řešte to hned, ne až po týdnu.
Typická chyba: majitel koupí doplněk s kolagenem nebo MSM a myslí si, že tím nahradí glukosamin. Kolagen sám o sobě kloubní chrupavku neobnoví, jen dodá stavební materiál. MSM pomáhá tlumit bolest, ale není to náhrada základní výživy. Stejně tak podávání kloubních doplňků společně s obyčejným krmivem bohatým na vápník může snižovat vstřebávání – nechte mezi krmením a doplňkem alespoň hodinu odstup, nebo prášek zamíchejte do malého množství konzervy.
Přechod na jiné krmivo dělejte postupně, alespoň pět až sedm dní. Míchejte staré a nové v poměru, který každý den posunete. Náhlá změna znamená zvracení, nadýmání a odmítání jídla. Sledujte také stolici a srst – kvalitní strava se projeví do dvou až tří týdnů. Pokud se objeví svědění, vypadávání srsti nebo opakované problémy s trávením, poraďte se s veterinářem, ne s kamarádem od psa.
Začněte tím, že přepravku postavíte do obývacího pokoje nebo do místnosti, kde kočka tráví nejvíc času. Nechte dvířka otevřená nebo úplně odstraněná a dovnitř položte něco, co nese její pach – třeba starou mikinu, na které spává, nebo plyšovou hračku. Přepravka se tak stane součástí nábytku, ne hrozbou. Trvá to klidně dva až tři týdny, ale vyplatí se to.
Otrava psa neprobíhá podle učebnice. Jedno zvíře po sežrání léku zvrací do deseti minut, druhé nemá žádné viditelné příznaky i několik hodin. Právě proto je nejdůležitější začít jednat okamžitě, ale zároveň neudělat paniku. Nejprve zkontrolujte, co pes skutečně pozřel. Obal, zbytek potravy nebo zvratky jsou nejlepším vodítkem. Zapište si čas a odhadnuté množství. Tyto údaje později usnadní lékaři rozhodování o léčbě.
Vyhněte se dvěma častým chybám. První je nabízení pamlsků a sladkostí, aby štěně „něco snědlo" – tím si vypěstujete vybíravost a žaludek zatížíte ještě víc. Druhou chybou je nutit jídlo do tlamy nebo stříkat tekutiny násilím. To vede ke stresu, který nechutenství prohlubuje, a hrozí vdechnutí do plic. Stejně tak nepodávejte lidské léky proti bolesti ani žaludeční kapky bez pokynu veterináře – některé jsou pro psy toxické.
Psi a kočky mají odlišnou stavbu těla i metabolismus, a proto je nelze krmit stejně. Kočka je takzvaný obligátní masožravec – bez živočišných bílkovin a taurinu vážně onemocní. Pes je všežravec a rostlinnou složku v krmivu zvládne, pokud je kvalitní. Pokud dáváte kočce psí granule nebo psovi zbytky z kočičí misky, zaděláváte si na problémy. U kočky hrozí poškození srdce a očí, u psa zase průjem a postupné tloustnutí.
Lidé mají tendenci cpát zvířatům zbytky od stolu. Tím vzniká nejvíc problémů. Vařené kosti, cibule, česnek, hroznové víno, čokoláda a sladidlo xylitol jsou pro psa i kočku toxické. I malé množství může způsobit otravu. Stejně tak mléko: dospělá kočka ani pes ho obvykle netráví a průjem na sebe nenechá dlouho čekat.
Kolik toho vlastně mají dostat Množství krmiva neurčujte od oka. Řiďte se tabulkou na obalu a hmotností zvířete, ale počítejte i s aktivitou a věkem. Kastrátí jedinci potřebují méně, štěňata a koťata naopak více. Dospělého psa krmte dvakrát denně ve stejnou dobu, kočku klidně třikrát až čtyřikrát menší dávkou. Misku po jídle odstraňte, zejména u psa – neustálý přístup k jídlu vede k obezitě. Kočka naopak nesnáší dlouhé hladovění, může jí selhat játra.
Pamlsky nejsou odměna navíc, ale součást denní dávky. Odečtěte je od hlavního jídla, jinak zvíře ztloustne, i když si myslíte, že jí „jen trochu". Zvláštní pozor dejte na kočky, které žijí s psem – ten jim často sežere vše, co zbyde. Krmte je odděleně a v době, kdy na sebe nevidí. A pamatujte: nejlepší krmivo je to, které zvíře dobře snáší, udržuje optimální váhu a má jasně dané složení, ne to, co nejvíc voní z reklamy.
Kloubní výživa u psa není jednorázová záležitost. Mnoho majitelů začne podávat doplňky, až když pes kulhá nebo odmítá skákat do auta. V tu chvíli už ale bývá chrupavka poškozená a doplňky samy o sobě problém nevyřeší. Rozdíl mezi psem, který dostává kloubní výživu preventivně, a psem, u kterého se nasazují až po prvních obtížích, je zásadní – v prvním případě se zpomaluje opotřebení, ve druhém se pouze mírní následky.