Legenda o Faustovi se k domu váže až od konce 18. století, kdy tu údajně bydlel podivínský učenec, který se zabýval alchymií a nakonec ho odnesl ďábel střechou. Historicky doložené je něco jiného: dům patřil dvornímu alchymistovi Rudolfa II. a později ho vlastnila rodina Mladotů. Pověst o prolomené střeše vznikla zřejmě kvůli tomu, že dům má dva trakty a dvůr, takže se v něm člověk snadno ztratí. Když budete pátrat po „ďáblově stopě", hledejte ji na fasádě a v průjezdu, ne uvnitř.
Nejprve se podívejte, jak jsou žebra vedená. V gotice se žebra sbíhají do jednoho bodu — do svorníku — a mezi nimi zůstávají výseče. Pokud žebra chybí úplně a klenba je jen hladká, nejde o gotiku, ale o románskou klenbu nebo o pozdější úpravu. Pozor na výjimky: v některých venkovských kostelích byla žebra odstraněna při barokní přestavbě a zůstaly jen konzoly v patě. I tak se dá gotika poznat, pokud jsou konzoly dochované.
Interiér nabízí další vodítka. Klenby v přízemí často pocházejí z gotiky nebo renesance, i když je fasáda barokní. Trámové stropy v patrech ukazují na mladší úpravy. Schodiště bývá klasicistní nebo secesní, protože se často přestavovalo kvůli požárním předpisům. Při prohlídce si všímejte, kde se mění výška podlaží nebo šířka chodby. Tyto zlomy odpovídají etapám, kdy se dům rozšiřoval nebo spojoval se sousedním objektem. Častá chyba je hledat jednotný sloh v celé budově a přehlédnout, že jednotlivá podlaží vznikla v různých stoletích.
Vyhněte se dvěma častým omylům. První je domněnka, že mladší prvek je vždy nadřazený a starší se má odstranit. Druhý je snaha sjednotit dům do jednoho slohu, což ničí právě to, co ho činí jedinečným. Při jakékoli úpravě je vhodné nechat odborně posoudit, které vrstvy jsou původní a které pozdější. Střídání slohů v jednom domě není nedostatek, ale doklad o tom, jak město rostlo a měnilo se. Kdo to pochopí, přestane hledat jednu pravdu a začne číst dům jako celek.
Praktický tip: vyberte si tři až čtyři domy a u každého si položte stejné otázky. Kde je vstup? Jak je řešeno zásobování a odpad? Kam vede komín? Funkcionalisté neřešili jen vzhled, ale celý provoz. Právě v těchto detailech poznáte, jestli jde o originál, nebo o pozdější zásah. Některé domy mají přistavěné garáže nebo zasklené terasy, což je běžný důsledek bydlení, ne nutně chyba. Rozlišujte ale mezi citlivou úpravou a přestavbou, která původní logiku potlačila.
Uvnitř domu je dnes umístěna stálá expozice českého kubismu, která zahrnuje obrazy, sochy i užité umění. praktický tip: prohlídku si naplánujte mimo hlavní turistické špičky, tedy ideálně dopoledne ve všední den. V poledne a odpoledne je Ovocný trh i Celetná přeplněná a vstup do budovy bývá rušný. Také počítejte s tím, že některé části expozice se mohou měnit, takže se nevyplatí spoléhat na to, že uvidíte konkrétní dílo — raději se soustřeďte na celek.
Na atikách a střechách paláců je výhoda: jste blíž fasádám a detailům, které z věže zmizí. Sledujte vsazené starší zdivo, odlišnou barvu omítky, stopy po přestavbách. Z výšky je také dobře vidět, kudy vedly ulice před asanací a kde vznikla nová prostranství. Nezapomeňte na světlo. Dopoledne svítí na jednu stranu, odpoledne na druhou. Pokud chcete číst reliéf terénu a stíny v ulicích, vyrazte krátce po východu nebo před západem slunce. V poledne je světlo ploché a detaily se ztrácejí.
Začněte u fasády. První pohled patří omítce a členění. Barokní průčelí bývá symetrické, s výraznou římsou a plastickými prvky. Klasicistní fasáda je střídmější, okna mají pravoúhlé orámování. Secesní úpravy přidávají rostlinné motivy, mozaiky nebo specifické barevné ladění. Pokud se na jedné stěně objeví dva odlišné způsoby zdobení, nejde o chybu, ale o stopu po přestavbě. Typická chyba je považovat mladší vrstvu za původní stav.
Než vyrazíte, ujasněte si, co chcete vidět. Baba není muzeum pod širým nebem, většina domů je obydlená a řada z nich prošla citlivou i méně citlivou rekonstrukcí. Trasu si naplánujte na hodinu až dvě, ideálně dopoledne, kdy je světlo měkké a ulice prázdné. Vezměte si s sebou vytištěný plánek nebo si alespoň předem projděte, které domy jsou přístupné z ulice a které stojí ve svahu. Terén je místy prudký a chodníky úzké, takže pevná obuv a žádný spěch.
Druhá věc, kterou lidé často přehlédnou, je přízemí. To prošlo v průběhu 20. století řadou úprav a dnes už neodpovídá původnímu Gočárovu řešení. Snažte se tedy nejdřív pochopit, co je originální konstrukce a co je pozdější zásah. Pomůže vám, když si předem přečtete něco o vývoji stavby — ne kvůli faktům, ale kvůli tomu, abyste dokázali odlišit autentické prvky od novodobých. Bez toho snadno uděláte závěr, že kubismus je „něco jako secese", což je zásadní nepochopení.