Dalším mystickým místem je Staroměstský orloj, kde se prý ďábel zjevuje v okně nad hodinovým strojem. Mnoho lidí si myslí, že jde o součást představení apoštolů, ale ve skutečnosti jde o legendu o Faustovi. Pokud chcete zažít atmosféru, přijďte v noci, kdy je orloj nasvícený a okolí poloprázdné. Vyhněte se ale cestě přes temné uličky bez osvětlení, zejména v okolí Karlova náměstí, kde se v noci potulují opilci a kapsáři.
Legenda vypráví, že v domě žil doktor Faust, který uzavřel smlouvu s ďáblem. Ďábel si ho měl odnést střechou, a proto je prý střecha dodnes poškozená a nikdy se nedá plně opravit. Podle pověsti se v domě objevují podivné zvuky a světla, zejména v noci. Pokud se chcete vyhnout davům turistů, nechoďte sem v poledne. Mnozí návštěvníci dělají chybu, že si dům spletou s nedalekým Novoměstským pivovarem nebo že čekají vstup do interiéru – dům je soukromý a běžně přístupný není.
Na co si dát pozor prakticky: schody jsou úzké a kluzké, zábradlí není samozřejmostí. Nepředpokládejte, že se dá věží projít s kočárkem nebo s velkým batohem. Pokud jdete s dětmi, vysvětlete jim předem, že nejde o strašidelný hrad, ale o skutečnou stavbu s vlastní logikou. A pokud vás zajímá historie, vezměte si vlastní poznámky — v prostoru není moc místa na čtení dlouhých textů a orientační tabule bývají stručné.
Samotná Daliborka není velkolepá stavba. Je to malá, tmavá věž s pár místnostmi a silným příběhem. Kdo čeká hradní skvost, bude zklamaný. Kdo si přečte kontext předem a přijde v klidnější čas, odnese si konkrétní představu o tom, jak vypadal život za zdmi gotického vězení. Právě v tom je její hodnota — ne v rozměrech, ale v tom, co se v ní po staletí odehrávalo.
Druhá častá chyba je ignorovat otevírací dobu zahrad a dvorků. Řada z nich je přístupná jen v určitých hodinách a mimo sezónu se zavírá dřív, než se zdá. Není nic horšího než dojít ke vchodu a zjistit, že je zavřeno. Předem si zjistěte konkrétní den a hodinu, ne jen to, že místo existuje. Stejně tak platí, že mnohé prostory jsou soukromé — vstup do vnitrobloku bez povolení je nejen trapný, ale i protiprávní.
Když tohle všechno vezmete v potaz, Malá Strana přestane být kulisou a stane se místem, které si zapamatujete. Ne kvůli tomu, co jste viděli na pohlednici, ale kvůli tomu, co jste skutečně prošli.
Co si hlídat, aby se krása nezměnila v únavu Největší pastí je výškový rozdíl. Malá Strana je postavená do kopce a dlažba je místy taková, že po dešti klouže i v běžných botách. Podcenit to znamená dva problémy: unavené nohy a ztracený čas. Trasu si proto rozdělte na dvě části a mezi nimi si sedněte. Ne kvůli občerstvení, ale kvůli tomu, abyste vnímali detaily, které při rychlé chůzi mizí — portály, štíty domů, znaky na fasádách.
Zlepšit se dá i tím, že si budete všímat, jak reklama mluví. Používá příkazy, nebo otázky? Slibuje okamžitý výsledek, nebo připouští čas? Odborný pohled znamená vnímat jazyk jako nástroj. Když si všimnete, že vám někdo říká, co si máte myslet, je to znamení, že chybí prostor pro vaše vlastní posouzení. V tu chvíli je nejlepší reakcí odložit rozhodnutí.
Malá Strana nevypadá jako nejkrásnější čtvrť Prahy náhodou. Vznikla jako podhradí pod Pražským hradem, ale její dnešní podoba je výsledkem několika ničivých požárů, velkorysé barokní přestavby a rozhodnutí, která by dnes málokdo obhájil. Kdo chce čtvrť opravdu poznat, musí pochopit, že krása tady není samozřejmost — je to důsledek konkrétních zásahů a také jednoho opakovaného omylu návštěvníků.
Třetí pastí je fotografování z míst, kde to lidé nečekají. Malá Strana je obydlená čtvrť. Lidé tam bydlí, pracují a nechtějí být kulisou. Pokud chcete fotit dvory nebo okna, držte se veřejných prostor a respektujte, když vás někdo vyzve k odchodu. Není to nepřátelství, je to hranice.
Základní chyba, kterou lidé dělají, je procházet Malou Stranu jako koridor mezi Karlovým mostem a Hradem. Projdou Nerudovou ulicí, podívají se na schody a zmizí. Přitom celá čtvrť se láme do svahů a do vnitrobloků, které od hlavní trasy nevidíte. Pokud chcete skutečný dojem, naplánujte si cestu tak, abyste do Malé Strany vstoupili z jiné strany, než odkud obvykle přicházíte. Od Újezda, od Malostranského náměstí nebo od Vltavy přes ostrov. Uvidíte jinou čtvrť, ne jen průchod.