Začněte tvarem obrysu. Secesní šperk obvykle nemá jednu hlavní osu; jeho silueta se vlní, přechází z oblouku do oblouku a často připomíná písmeno S nebo bič. Art deco staví na jasné symetrii. Najdete středovou osu, od které se vše zrcadlí, a obrys bývá uzavřený do trojúhelníku, kosočtverce, obdélníku nebo stupňovitého tvaru. Když šperk položíte na papír a obkreslíte, secesní křivka se nikdy neprotne sama se sebou, kdežto art deco obrys tvoří ostrou špičku nebo roh.
Nejčastější chyba je nakoupit příliš mnoho variací jedné barvy. Pět odstínů růžové vám nedá víc možností, jen víc zmatku. Další chybou je podcenit světlost. Dva tmavé kusy vedle sebe splývají, dva světlé zase působí nevýrazně. Vždycky je potřeba alespoň jeden kus, který celek prosvětlí, a jeden, který ho ukotví. Pomáhá i to, když si oblečení fotíte v denním světle. Umělé osvětlení v obchodě barvy zkresluje a doma pak zjistíte, že vám nesedí.
Dalším krokem je jednosvazkový kartáček na těžko dostupná místa kolem zámečků a pod drátem. Používejte ho krouživými pohyby, ne tlakem. Na závěr ústní voda bez alkoholu, která nezbarvuje keramiku. Vyhněte se vodám s chlorhexidinem, pokud nejde o krátkodobé použití na doporučení ortodontisty – dlouhodobě barví keramiku do hněda. Běžná ústní voda s fluoridy stačí, ale nenahrazuje mechanické čištění.
Paletu neměňte každou sezónu. Vydrží vám roky a šetří čas i peníze. Jednou za rok ji zkontrolujte, jestli vám některá barva pořád sedí k pleti. Pokud ne, nahraďte ji jinou, ale vždy jen jednu. Když jich vyměníte pět, skončíte zase na začátku. A pokud si nejste jistí, začněte s neutrálami. Ty nikdy nevyjdou z módy a dají se doplňovat postupně.
Pozor na dvě věci. Za prvé, mnoho šperků z let 1900–1925 míchá obojí, protože řemeslníci přecházeli mezi styly. Rozhoduje převládající princip, ne jediný detail. Za druhé, kámen nebo perla sama o sobě nic neříká; secese i art deco používaly perly, opály i diamanty. Rozhoduje řez a zasazení. Art deco často zasazuje kameny do geometrických mřížek a kalibrovaných obdélníků, secese do oblouků a kapek. Když si nejste jistí, přiložte k předmětu pravítko. Pokud se linie dají změřit a úhly opsat, držíte art deco. Pokud vám pravítko klouže a křivky se vzpírají, držíte secesi.
Z těchto kusů vyberte tři neutrály a dvě barvy, které se vám líbí a ladí k vaší pleti i vlasům. Neutrály nemusí být jen černá a bílá. Klidně to může být tmavě modrá, khaki, šedá, béžová nebo tmavě hnědá. Dvě barvy pak zvolte tak, aby se daly kombinovat mezi sebou i s každou neutrálou. Typicky dobře funguje jedna teplá a jedna studená, například cihlová a petrolejová.
Krmení patří k nejčastějším zdrojům problémů. Ryby dostávají víc potravy, než dokážou spotřebovat, zbytky hnijí a zatěžují filtr. Krmte v malých dávkách, které ryby sní během dvou až tří minut, a jednou týdně nechte den bez krmení. Rozmražené a živé krmivo nikdy nenechávejte ve vodě ležet. Nové ryby vždy karanténujte v samostatné nádrži alespoň dva až tři týdny, i když vypadají zdravě. Právě tak se do hlavního akvária dostává většina parazitů a bakteriálních infekcí.
Rostliny, dekorace a vybavení zavlečou choroboplodné zárodky stejně snadno jako ryby. Nové rostliny opláchněte a dejte na čas do oddělené nádoby. Nepoužívejte společné náčiní mezi nádržemi, nebo ho mezi nimi dezinfikujte. Sítěk a kbelíků na čištění mějte pro každé akvárium vlastní. Zvlášť opatrní buďte po návštěvě obchodu nebo výměně ryb s jiným chovatelem.
Kvalita vody rozhoduje víc než cokoli jiného Základem je zralý filtr s dostatečnou biologickou kapacitou a pravidelná výměna části objemu. Měňte menší množství vody častěji, například deset až dvacet procent týdně, místo vzácné výměny poloviny nádrže. Větší zásah rozkolísá chemii i teplotu a stresuje ryby. Testujte alespoň amoniak, dusitany a dusičnany. Pokud amoniak nebo dusitany vystoupí nad nulu, okamžitě snižte krmení a přidejte výměnu vody. Teplotu držte stabilní, výkyvy během dne jsou pro ryby horší než trvale vyšší hodnota.
Hledejte úhly, ne jen křivky Druhý krok je měření úhlů. V art deco najdete opakující se geometrické prvky: vějíře, paprsky, stupně, obdélníky vložené do sebe. Úhly bývají ostré, často 30, 45 nebo 60 stupňů, a opakují se v celé kompozici. Secese žádné takové schéma nemá. Její linie se mohou křížit, ale vzniklé plochy jsou nepravidelné a měkké. Typická chyba je zaměnit secesní stylizovanou květinu za art deco vějíř. Podívejte se na stonek: pokud se větví do oblouků a konce jsou zaoblené, jde o secesi. Pokud se stonek láme do přímek a končí špičkou, jde o art deco.