Každé ráno po vstání matraci odkryjte a nechte ji alespoň hodinu volně větrat. Pot se přes noc dostane do materiálu a pokud ho hned zakryjete povlečením a dekou, zůstane uvnitř. Vzniká vlhké prostředí, ve kterém se množí plísně a roztoči. Jednou za měsíc nechte matraci provětrat u otevřeného okna, nikdy ji ale nevystavujte přímému slunci na balkoně – UV záření ničí pěny i latex. V zimě stačí chladný vzduch, mráz případným roztočům nevadí, ale suchý vzduch v interiéru pomůže.
Výroba a příprava dílců Při výrobě řežte díly s přídavkem a po slepení nebo sesazení je zarovnejte. Hrany olepte nebo ohranujte hned, dokud jsou díly na stole – později se k nim nedostanete. Předvrtání otvorů pro kolíky a konfirmáty dělejte podle šablony, ne od oka. U skříněk si označte levou a pravou stranu, horní a spodní díl; záměna znamená předělávku. Spoje zkoušejte nasucho, teprve pak lepte. Pokud sestava obsahuje zásuvky, sestavte a seřiďte jeden vzorový kus, teprve pak pokračujte s ostatními.
Nevýhody roštů se nejčastěji projeví až po letech: vrzání, prohnuté laťky, uvolněné spoje. Rošt berte jako spotřební díl, který se dá vyměnit. Pokud postel vrzá, než začnete kupovat novou, zkontrolujte dotažení spojů a to, zda laťky sedí v úchytech. Často stačí vyměnit pár prasklých laťek nebo doplnit středovou podpěru a postel vydrží další roky. Vyhněte se ale roštům, kde jsou laťky přibité napevno bez možnosti výměny – až prasknou, skončí celý rošt.
Modulární systémy jsou pro malé obýváky praktické. Můžete je sestavit do tvaru L nebo jako dvě samostatné části a později je přeskládat. Pokud zvolíte rozkládací sedačku, ověřte, jaký prostor potřebuje po rozložení. Některé modely se rozkládají do stran, jiné dopředu. V malé místnosti se hodí spíš rozklad do stran, pokud to dispozice dovolí. Vždy si nechte předvést mechanismus, nevěřte jen obrázkům.
Nejvíc trpí spoj mezi sedákem a opěradlem a pak čela nosných rámů. Právě tam se při rozkládání přenáší páka. Když při sklápění musíte zatlačit silou nebo s pohovkou cuknout, mechanika dostává rány, které se po měsících projeví jako vůle. Zdravé rozkládání má být plynulé, s jedním jasným bodem, kde se pojistka uvolní. Pokud se ozve rána, něco přeskočilo.
Nastavitelné rošty s polohovacími segmenty mají smysl, pokud skutečně měníte polohu opěradla nebo nohou. Pokud je nastavíte jednou a dál necháte ve vodorovné poloze, zaplatíte za mechaniku, která jen zabírá místo a vytváří další místo, kde může něco vrznout. U levných polohovacích roštů bývá slabina v plastových kloubech – ty při častém nastavování praskají. Před koupí proto zkuste mechaniku několikrát přenastavit, ideálně v obchodě, kde je rošt vystavený.
Rošt do postele bývá při nákupu nové postele tou částí, kterou lidé řeší nejpozději a často pod tlakem. Přitom právě rošt rozhoduje o tom, jak bude matrace fungovat. Špatně zvolený rošt dokáže zkazit i drahou matraci, zatímco vhodný rošt z běžné cenové hladiny prodlouží životnost levnější matrace. Než začnete porovnávat, změřte vnitřní rozměr rámu postele a zjistěte, kolik má postel úchytů a v jaké výšce. Rošt musí na rám přesně dosednout, jinak vrže a časem se ohne.
Pevnost, laťky a co se v praxi rozbíjí Základní rozdělení je na rošty lamelové a rošty s pevnou deskou nebo s rovným rámem. Lamelový rošt s prohnutými laťkami pruží a lépe odvádí vlhkost, ale vyžaduje pevný rám a kvalitní spojovací materiál. Typická chyba je koupit rošt s tenkými laťkami z měkkého dřeva a zatížit ho dvěma dospělými. Laťky se postupně prohnou, uprostřed vznikne sedlo a matrace ztratí oporu. U roštů s podélným středovým nosníkem se zase kontrolujte, zda nosník dosedá na rám po celé délce – pokud visí ve vzduchu, praskne při prvním větším zatížení.
Začněte od podlahy a od největšího kusu nábytku. Podlaha určuje teplotu celého prostoru: teplé dřevo s oranžovým podtónem táhne interiér k žluté a červené, studené dřevo s šedým podtónem k modrozelené. Pokud k teplé podlaze postavíte nábytek se studeným šedým podtónem, budou spolu bojovat, i když jsou oba „dřevěné". Vyberte si proto jednu teplotu a držte se jí u podlahy, dveří, velké skříně i jídelního stolu. Menší kusy, jako jsou židle nebo noční stolek, mohou teplotu mírně doplnit, ale neměly by ji přebíjet.
Pozor také na rozteč laťek. Čím blíž jsou k sobě, tím lépe podepírají pěnové matrace a tím menší je riziko, že se matrace protlačí mezi ně. Příliš řídké laťky u měkkých pěn znamenají, že se materiál vytlačí do mezer a vzniknou nepříjemné tlakové body. U pružinových matrací naopak záleží na tom, aby laťky neblokovaly samostatné pružiny – tuhý rošt s velkými mezerami může způsobit, že pružiny pracují nerovnoměrně a matrace se časem zdeformuje.