Vcelku se skříň nosí jen tehdy, když je dostatečně lehká a má úchopné body. U masivních kusů je rozložení na dno, boky a zadní desku nejen bezpečnější, ale často i rychlejší. Rozhodujícím kritériem je šířka schodiště. Pokud je skříň širší než volný průchod mezi zábradlím a zdí, budete ji muset nést nakloněnou nebo rozloženou. Nikdy ji netlačte po schodech po hraně – poškodíte podlahu i nábytek a hrozí nekontrolovaný sesuv.
Deska stolu dostává nejvíc zabrat ze všeho nábytku v domácnosti. Denně na ni padá horký hrnek, občas nůž, občas klíče. Volba materiálu proto rozhoduje o tom, jak bude vypadat za pět let. Masiv a laminát se chovají úplně jinak a každý z nich vyžaduje jinou péči.
Typická chyba je, že lidé přenášejí sklo za hranu. Sklo držte vždy oběma rukama podél delších stran, ne za rohy. Další častá chyba je nechat sklo stát na nohou a jen ho zajistit páskou. Při přenosu se nohy mohou vyklatit a sklo spadne. Pokud už musíte stolek přenášet sestavený, podložte nohy molitanem a celý stolek obalte ochrannou fólií. Nikdy nepokládejte sklo na tvrdou podlahu bez podložky, i když s ním jen posouváte. Stačí drobný písek a vznikne rýha.
Olej se nanáší v tenkých vrstvách, ne v jednom silném nátě
Nohy stolku chraňte samostatně. Kovové nohy se při přepravě snadno poškrábou o sebe navzájem. Obalte je hadrem nebo molitanem a přelepte páskou. Dřevěné nohy jsou náchylné na vlhkost, proto je zabalte do suchého materiálu a nepoužívejte vlhké noviny. Pokud mají nohy závitové konce, našroubujte na ně plastové krytky nebo je obalte páskou, aby se závit nepoškodil. Při skládání všeho do auta dejte desku vždy na výšku, ne naplocho na sebe. Mezi desku a další předměty dejte vrstvu molitanu nebo deky.
Mezi nejčastější chyby patří spěch a podcenění váhy. Lidé chtějí mít nábytek dole co nejdřív, a tak vynechají obalení rohů nebo jdou po schodech po jednom. Druhá chyba je přenášení za dveře nebo za madla, která se vytrhnou. Třetí je nechat nábytek na schodišti bez zajištění, když si jdete pro další věc. Stačí malý pohyb a kus se sesune. Vždy mějte někoho, kdo u nábytku stojí, nebo ho položte naplocho na podlahu mimo průchod.
Před koupí si položte otázku, jak jste ochotni se o stůl starat. Masiv odpustí opravu, ale chce pravidelnou pozornost. Laminát zvládne běžný provoz bez rituálů, ale každý větší škrábanec je nevratný. Kombinace masivní podklad a tenká ochranná vrstva bývá kompromis, který ale u hran vyžaduje stejnou obezřetnost jako čistý laminát.
Po převozu nechte matraci v novém prostoru alespoň několik hodin rozloženou a v teple. Sundejte fólii, aby mohla dýchat, a teprve potom ji položte na rošt nebo postel. Pokud jste ji museli ohnout, dejte jí čas, než se vrátí do původního tvaru. Nikdy ji nestavte na vlhkou podlahu nebo do nevytápěné garáže — vlhkost z betonu pronikne do látky i pěny. Běžná chyba je také to, že lidé matraci táhnou po zemi; i krátké tažení po dlažbě zanechá na potahu šmouhy a může protrhnout švy.
Ochrana hran a nohou zvlášť Hrany skla jsou nejzranitelnější. Stačí náraz do futra a odštípne se roh. Proto hrany obalte měkkým materiálem – molitanem, karimatkou nebo několika vrstvami novin. Poté celou desku obalte bublinkovou fólií, ale ne příliš těsně. Sklo potřebuje určitou vůli, aby se tlak nepřenášel přímo na hranu. Fólii zajistěte papírovou lepicí páskou, ne průhlednou izolepou, která později zanechá lepkavé stopy. Lepidlo na skle se špatně odstraňuje a může narušit lak nebo fólii na nohách.
Rozhodující není cena ani vzhled v showroomu, ale to, kolik času jste ochotni desce věnovat. Kdo utírá a olejuje pravidelně, ať sáhne po masivu. Kdo chce stůl používat a ne se o něj starat, ať zvolí kvalitní laminát s poctivě zatěsněnými hranami. V obou případech platí, že podložka pod hrnek a prkénko na krájení vyřeší většinu problémů dřív, než vzniknou.
Masivní dub nebo buk je nejodolnější volba, ale není bezúdržbový. Surové dřevo bez povrchové úpravy přijímá vodu, tuk i červené víno. Pokud desku ošetříte tvrdým voskovým olejem, získáte matný vzhled a možnost lokálních oprav broušením. Olej nanášejte hadrem ve dvou tenkých vrstvách, mezi nimi nechte desku alespoň dvanáct hodin vsáknout. První rok opakujte po každém větším vyčištění, později stačí dvakrát ročně. Pozor na příliš mnoho oleje — přebytek vytvoří lepkavý film, který se špatně odstranuje.
Skleněná deska konferenčního stolku vypadá elegantně, ale při stěhování, uklízení nebo jen posunu o pár centimetrů se snadno stane, že praskne, odštípne se hrana nebo se ohne a poškrábe noha. Většina lidí balí desku tak, že ji omotá bublinkovou fólií a položí naplocho. To je první zásadní chyba. Sklo snese tlak jen při rovnoměrném rozložení, a pokud na něj něco položíte, vznikne bodový tlak, který může způsobit prasklinu i přes fólii.
