Nábytek v předsíni držte při zemi a v jedné linii. Otevřený botník místo uzavřené skříně, věšák místo objemné skříně, jedna lavice místo dvou židlí. Každý předmět, který stojí volně na podlaze, ubírá prostor. Boty a kabáty ukládejte ihned, ne na hromadu. Častou chybou je přeplněný věšák, který visí do průchodu – tím se předsíň zúží na polovinu. Stejně tak záclony nebo závěsy na dveřích zbytečně ubírají světlo, pokud nejsou nutné.
Před úklidem si připravte vše, co budete potřebovat, do jednoho koše nebo kbelíku. Odpadá běhání po bytě a hledání. Během práce nedělejte nic jiného – neodpovídejte na zprávy, neřešte e-maily. Pokud vás něco vyruší, zapište si to na papír a vrátíte se k tomu po úklidu. Tím zabráníte tomu, aby se z desetiminutového úklidu stala hodinová rozptýlená činnost.
Po skončení si na dvě minuty sedněte a projděte, co jste udělali. Ne kontrolujte nedostatky, ale všimněte si, co je hotové. Tento krátký rituál uzavření pomáhá mozku přestat vnímat úklid jako nekonečný úkol. Pokud něco zůstalo, zapište to na příští blok. Nesnažte se to dohnat hned – tím byste si zničili rytmus, který jste právě vytvořili.
Nábytek vybírejte podle skutečných rozměrů místnosti, ne podle toho, co se líbí v katalogu. Postel je největší předmět, proto by měla stát tak, aby po obou stranách zůstal alespoň úzký průchod, nebo aby byla jedním bokem u stěny. Skříně volte do výšky, ne do šířky – vertikální úložiště zabere méně podlahové plochy. Noční stolek může nahradit úzká police připevněná ke zdi nebo malý věšák na drobnosti. Každý kus nábytku, který neslouží k ukládání ani k sezení, je v malé ložnici navíc.
Pro dlouhodobý lesk stačí jednou za čas prsten přeleštit hadříkem z mikrovlákna. Nepoužívejte papírové ubrousky ani kapesníky, zanechávají jemné škrábance. Pokud prsten zmatní i po vyčištění, může jít o opotřebenou rhodiovou vrstvu. V tom případě ho svěřte zlatníkovi, který vrstvu obnoví. Sami doma rhodium nenanesete a pokusy o to končí poškozením povrchu.
Od shora dolů a od suchého k mokrému Pořadí kroků šetří čas i námahu. Vždy začněte shora – prach z polic, skříní a lustrů padá dolů. Pak teprve utírejte stoly, parapety a podlahu. Stejně tak postupujte od suchých činností k mokrým: nejdřív vysajte a vysteřte prach, potom vytřete podlahu. Když to otočíte, budete mokré plochy znovu znečišťovat a práci si zdvojnásobíte. Další častá chyba je příliš mnoho prostředků a hadříků najednou. Stačí dva hadříky – jeden na prach, druhý na mokré plochy – a jeden univerzální čisticí prostředek. Méně věcí znamená méně rozhodování.
V malé ložnici rozhoduje každý centimetr. Než začnete kupovat nový nábytek, změřte si půdorys a hlavně výšku od podlahy ke stropu. Většina lidí řeší jen šířku a hloubku, ale právě svislý rozměr bývá nevyužitý. Pokud máte strop vyšší než 240 cm, máte nad sebou prostor, který se dá proměnit v úložiště, aniž by ložnice působila přeplácaně.
Úklid nemusí být zdroj napětí. Rozdíl mezi chaosem a klidem často nespočívá v množství práce, ale v tom, zda máte pevný sled kroků, nebo zda pokaždé začínáte znovu a improvizujete. Rutina není otroctví, je to odrazový můstek. Jakmile ji zvládnete, přestanete u úklidu přemýšlet a začnete ho prostě dělat.
Dlouhodobě funguje jen to, co je udržitelné. Nemusíte mít dokonalý domov každý den. Stačí, když se rutina stane samozřejmostí jako čištění zubů. Začněte malým krokem, opakujte ho a postupně přidávejte další. Klid nepřijde z dokonalosti, ale z předvídatelnosti. Až příště budete stát před úklidem, neptejte se, co všechno musíte zvládnout, ale co uděláte jako první.
Osvětlení řešte ve třech vrstvách: hlavní stropní světlo, čtecí lampička u postele a jemné světlo na chodbě nebo v rohu. Malá ložnice s jediným centrálním světlem působí jako kancelář. Pokud nemáte prostor pro noční lampičku, použijte nástěnnou nebo závěsnou lampu. Světlo by mělo směřovat dolů k posteli, ne do očí. V noci oceníte možnost stmívání – stačí jedna žárovka s nižším výkonem nebo stmívač.
Začněte tím, že si předem stanovíte, co je „hotovo". Ne „uklidím byt", ale „vynesu koš, umyju nádobí, utřu linku". Konkrétní cíl snižuje ochromení z rozmachu úkolu. Typická chyba je chtít uklidit všechno najednou. Výsledkem je únava, frustrace a pocit, že se nic neudělalo. Mnohem účinnější je rozdělit práci na bloky po deseti až patnácti minutách a mezi nimi krátce vypnout.
Kam s věcmi, které se nevejdou do skříně Typická chyba je cpát sezónní oblečení, kufry a dokumenty do ložnice, protože „není kam jinam". Pokud to jde, přesuňte tyto věci do jiné místnosti nebo do úložného prostoru pod postelí. Úložný prostor pod postelí ale musí být uzavřený, jinak se v něm hromadí prach a vlhkost. Využijte také prostor nad dveřmi – úzká police nebo lišta s háčky tam udrží ručníky, deky nebo pyžama. Na stěně nad postelí se vyhněte hlubokým policím, které působí těžce; místo nich použijte tenké obrazy nebo nástěnné osvětlení.