Další častý problém je placení mýta. Někteří řidiči z okrajových oblastí nemají dálniční známku, protože ji běžně nepotřebují. Před jízdou po A9 si ověřte, zda je známka platná a zda je správně vylepená. Kontrola se nevyplácí podceňovat. Pokud jedete služebně, ověřte si, zda vozidlo známku vůbec mít musí, protože výjimky existují.
Když je strom nemocný nebo nakloněný a hrozí, že spadne, volejte tísňovou linku 112 nebo městskou policii. Havarijní řez se provádí okamžitě, bez ohledu na harmonogram. U běžného stínění se vyplatí trpělivost. Během letních měsíců probíhá tzv. zdravotní řez, který odstraňuje suché a křížící se větve. Tento zásah často vyřeší i stínění, aniž by došlo k výraznému tvarování koruny. Pokud se tak nestane, požádejte o výchovný řez, který se provádí na podzim.
Na A9 se během dne mění provoz. Ráno a odpoledne bývá hustší u velkých měst, ale na okrajových úsecích může být klid. Pokud vyjíždíte z okraje, máte výhodu, že nastoupíte dřív, než se kolony vytvoří. Naopak návrat ve špičce vás může zdržet na nájezdu, kde se tvoří fronta. Sledujte dopravní zpravodajství ještě před odjezdem, ne až na cestě.
Největší přednost má kalendář v předpovědi na několik dní dopředu. Když se plánuje výlet, pracovní cesta nebo otevřená okna v noci, průměrná data plus aktuální předpověď počasí dávají lepší obrázek než vlastní pozorování. To je totiž ovlivněné tím, co člověk vidí právě před sebou – rozkvetlý strom v ulici ještě neznamená, že koncentrace pylu ve vzduchu je vysoká. Mnoho pylu pochází z rostlin desítky kilometrů daleko a vítr ho přenáší i přes město.
Jezdit po dálnici A9 z okrajových částí země je něco jiného než přejezd z centra. Vzdálenost se zdá delší, než ve skutečnosti je, protože se na dálnici dostáváte po vedlejších silnicích. První chyba, kterou lidé dělají, je spoléhat na navigaci bez kontroly. Ta vás často pošle na nejkratší trasu, která vede přes obce a semafory, místo aby vás navedla na nejbližší nájezd.
Vlastní pozorování naopak vítězí v okamžicích, kdy jde o konkrétní místo a konkrétní den. Kalendář neumí říct, že u vás na dvoře kvetou lísky o dva týdny dřív než obvykle, protože zima byla mírná. Neumí zachytit, že v údolí u řeky je vlhko a pyly tam zůstávají nízko, zatímco na kopci nad ním fouká. Pokud tedy potřebujete vědět, jestli si dnes můžete jít zaběhat přes louku, ptejte se vlastních očí a nosu, ne tabulky.
Poslední tip je Letná a Stromovka spojené do jednoho okruhu. Není to divočina, ale pro rychlý trénink po práci stačí. Vyhněte se hlavním cestám v době dopravní špičky, kdy je vzduch plný výfukových plynů. Pokud chcete opravdovou přírodu, vyjeďte metrem na konečnou a odtud už jen běžte. Vždy si předem prohlédněte mapu a naplánujte návrat, ať neskončíte v místě, odkud nejede spoj.
Jak na to, když stoupat nemůže
Typická chyba je podcenit palivo. Na okrajových úsecích A9 nejsou čerpací stanice tak hustě jako u měst. Pokud máte dojezd jen na pár desítek kilometrů, riskujete, že minete poslední pumpu před dlouhým úsekem. Natankujte ještě před nájezdem, ne až když svítí rezerva. Stejně tak si vezměte vodu a něco k jídlu, protože odpočívadla na okrajích bývají skromná.
V Praze není problém narazit na film, který není dabovaný. Mnohem těžší je trefit se do kina, kde skutečně běží anglická verze s původním zněním. Většina multiplexů totiž nabízí český dabing jako výchozí volbu a originální zvuková stopa se objevuje jen u některých představení. Pokud jde o menší kina a filmové kluby, tam je situace odlišná – často promítají výhradně v původním jazyce s českými titulky. Rozdíl je i v tom, že originální znění nemusí vždy znamenat angličtinu; u evropských filmů půjde o francouzštinu, španělštinu nebo němčinu.
Pylový kalendář je statistický průměr. Vzniká z dlouholetých záznamů z lapačů pylu, obvykle za deset až třicet let, a říká, kdy obvykle začíná a končí sezóna toho kterého alergenu. Pokud tedy někdo tvrdí, že „bříza začíná vždy první týden v dubnu", popisuje průměr, ne konkrétní rok. Právě tady se hodí vědět, kdy je kalendář spolehlivější než to, co sami vidíme na zahradě nebo cítíme v nose.
Co dělat, když se kalendář a pozorování rozcházejí Rozpor není chyba, ale informace. Když kalendář hlásí klid a vy kýcháte, hledejte příčinu jinde než v datech – mohlo přijít neočekávané ochlazení, které zpozdilo pyl, nebo naopak teplý vítr, který přinesl pyly z jižních oblastí. Praktický postup je jednoduchý: zapište si do diáře datum, kdy se objevily první potíže, a k tomu přidejte, co ten den kvetlo ve vašem okolí. Po dvou až třech sezónách budete mít vlastní kalendář, který je přesnější než jakákoli tabulka.