Technika jízdy je klíčová. Nepřenášejte váhu příliš dopředu, jinak ztratíte trakci na zadním kole. Při stoupání tlačte do pedálů plynule, ne trhaně. Trhaný pohyb vás připraví o rychlost, kterou potřebujete k udržení převodu. Snažte se držet kadenci kolem šedesáti otáček za minutu. Pokud padáte pod padesát, je čas na lehčí trasu nebo na kratší výlet.
Typická chyba je otevřít účet podle doporučení známého, aniž byste tušili, jaké má závazky. Další častá chyba je ignorovat změny sazebníku, které banka posílá e-mailem nebo v aplikaci. Pokud podmínky přestanete plnit, poplatky se vrátí a vy to zjistíte až na výpisu. Nastavte si proto upozornění na počet plateb nebo si jednou za čas zkontrolujte, jestli stále splňujete to, co banka vyžaduje.
Bezplatný účet v Praze není otázka štěstí, ale toho, jak si nastavíte podmínky. Většina bank nabízí účet bez pravidelných poplatků, ale váže ho na splnění několika kritérií. Než někam zajdete, projděte si, co od účtu skutečně potřebujete: jestli vám stačí základní platby kartou, nebo potřebujete hotovostní vklady, trvalé příkazy a inkaso. Podle toho seznam bank, které připadají v úvahu, výrazně zúží.
Předání auta vždy probíhá s protokolem. Zkontrolujte, zda je v něm uvedený stav tachometru, paliva a případné škrábance. Fotografie interiéru i exteriéru před cestou do servisu nejsou zbytečná opatření – chrání vás při sporu o poškození. Až budete auto přebírat, projděte si stejné body znovu. Pokud něco nesedí, řešte to okamžitě na místě, ne s odstupem několika dní.
Před podpisem si ověřte, jestli je účet opravdu zdarma i při zrušení a jak dlouho trvá výpověď. Některé banky účtují poplatek za předčasné ukončení, jiné chtějí výpověď písemně. Zjistěte také, jestli můžete účet vést online bez návštěvy pobočky, nebo jestli je nutná osobní návštěva kvůli ověření totožnosti. V Praze je poboček dost, ale otevírací doba bývá kratší, než by člověk čekal.
Pylová sezona v Česku trvá zhruba od února do října a její průběh se liší podle toho, co zrovna kvete. Bříza a líska útočí brzy na jaře, trávy v květnu a červnu, pelyněk a ambrozie na konci léta. Problém není jen venku. V metru, tramvaji nebo autobusu se pyl dostává do uzavřeného prostoru, kde se mísí s prachem, kterým cestující víří nohama, a s částicemi z brzd a obručí. Koncentrace může být lokálně vyšší než na klidné ulici, protože vzduch cirkuluje pořád dokola a čerstvý vzduch přichází jen částečně. Kdo jezdí MHD denně, často netuší, proč ho po příchodu do práce škrábe v krku, i když venku fouká jen mírně.
Na co si dát pozor prakticky: vezměte si vlastní sluchátka, pokud pořadatel používá audiopřijímač, a nabijte telefon předem. V historických budovách bývá zima i v létě, takže lehká vrstva navíc není zbytečná. Fotografování může být zakázané v interiérech, kde se používá citlivé vybavení nebo kde probíhá výuka. Na schodech a v úzkých průchodech se držte skupiny, nechoďte napřed a neblokujte průchod. Pokud máte mobil, dejte ho do tichého režimu, jinak rušíte ostatní i průvodce.
Praha má pověst města, kde se za kulturu platí, ale živá hudba se dá poslouchat i bez jediné koruny. Rozdíl mezi placeným a neplaceným koncertem není v kvalitě, ale v tom, kdo ho platí. V klubech platí návštěvník, v hospodách a na veřejných prostranstvích platí provozovatel nebo město. Kdo to pochopí, tomu se otevře jiná mapa Prahy než ta z průvodců.
Největší chybou je koupit si vstup na poslední chvíli přes přeprodejce. Místa v menších skupinách bývají obsazená rychle, zvlášť o víkendech a svátcích. Rezervujte přímo u pořadatele, ideálně několik dní dopředu, a vždy si ověřte, jestli je prohlídka v češtině, nebo jen v cizím jazyce. U některých objektů se překvapivě často plete jazyk výkladu a lidé to zjistí až na místě. Také si všimněte, zda je zahrnuta vstupenka do objektu, nebo se platí zvlášť.
Poslední kontrola patří poplatkům, které se neobjeví hned: vedení karty, výběry v zahraničí, platby v cizí měně a zasílání peněz na jiný účet. Pokud plánujete cestovat nebo posílat peníze pravidelně, vyberte si účet, který tyto operace nezatěžuje. Bezplatný účet v Praze tedy existuje, ale stojí na tom, že znáte podmínky a hlídáte si je. Bez toho se z nulových poplatků stane jen dočasná výhoda.
Zvažte také, jestli vám vyhovuje spíš ranní, nebo podvečerní čas. Dopolední prohlídky bývají klidnější, odpoledne se přidávají školní skupiny. Večerní trasy mají jinou atmosféru, ale bývají kratší a někdy končí dřív, než čekáte. Pokud jdete s dětmi, vybírejte prohlídky, kde se počítá s přestávkou a kde se dá sednout. U tématických vycházek si předem zjistěte, kolik se toho nachodí – někdy je to několik kilometrů a bez pohodlné obuvi to nedopadne dobře.