Základem je suchý a větratelný kurník. Vlhkost nad 70 procent je živná půda pro kokcidie, plísně i respirační infekce. Konkrétně: ráno vyvětrejte, ale zabraňte průvanu přímo na hřady. Podestýlku udržujte sypkou – pokud se vám slepí v ruce, je mokrá a patří ven. Slámu střídejte s hoblinami, které lépe sají. Nikdy nepřidávejte čerstvou podestýlku na mokrou vrstvu; vždy ji nejdřív odstraňte. Typická chyba je hluboká vrstva, kterou chovatel jen přisypává – uvnitř kvasí a vzniká čpavek, který leptá dýchací cesty.
Co který tvar zobáku znamen
Typická chyba je nechávat vejce v košíku na lince vedle sporáku. Teplo a výpary z vaření jim nesvědčí. Další chybou je přesouvat vejce z chladničky do tepla a zpět. Pokaždé se na skořápce srazí vlhkost a ochranná vrstva slábne. Stejně tak je chyba skladovat vejce společně s cibulí, česnekem nebo rybami. Pachy se vsáknou a chuť vejce se zkazí. Pokud máte domácí vejce od slepic, nechte je před uložením vychladnout na pokojovou teplotu. Nikdy je neoplachujte vodou. Špínu setřete suchým hadříkem nebo jemným smirkovým papírem.
Ve vlhkém prostředí se množí kokcidie a červi. Slepice, které stojí celý den v mokré podestýlce, mají oslabenou kůži na běhácích, vznikají záněty šlach a deformace prstů. U kohoutů s velkým hřebenem dochází k omrzlinám i při teplotách kolem nuly, pokud je vzduch vlhký. Snáška klesá, protože slepice spotřebovávají energii na termoregulaci místo na tvorbu vajec. Ve vlhku také rychleji degraduje peří, ztrácí izolační schopnost a pták se pak podchladí i při mírném větru.
Typické chyby se opakují. Napáječka je umístěná příliš vysoko nebo nízko, slepice se k ní dostanou jen s námahou. V zimě voda zamrzne a nikdo si toho nevšimne. V létě stojí napáječka na slunci, voda se přehřeje a řasy ji znehodnotí během dne. Krmítko je přeplněné, krmivo vlhne, plesniví a slepice ho odmítají. Všechny tyto situace vedou ke stejnému výsledku: méně vajec, horší skořápka, slabší ptáci.
Voda rozhoduje víc, než se zdá Voda je pro snášku stejně důležitá jako krmivo, jen se to snadno podcení. Slepice vypije dvakrát až třikrát více vody než potravy. Nedostatek vody na půl dne dokáže zastavit snášku na několik dní až týdnů. Napáječky kontrolujte každý den, v horku i dvakrát. Voda musí být čistá, bez řas, zbytků krmiva a nánosů na dně. Znečištěná voda snižuje příjem, i když jí je dostatek.
Krmivo musí odpovídat fázi produkce. Nosičky potřebují vyšší podíl dusíkatých látek, vápníku a fosforu než nosnice v klidu. Pokud dostávají zbytky z kuchyně nebo jen zrní, chybí jim bílkoviny a minerály a tělo si je bere z kostí a zásob. To se projeví měkkou skořápkou, menšími vejci nebo úplným zastavením snášky. Přechod na jiné krmivo dělejte postupně během týdne, náhlá změna vyvolá zažívací potíže a snáška klesne ještě víc.
Pokud po úpravě krmiva a vody snáška do dvou týdnů nevzroste, hledejte další příčinu. Může jít o parazity, stres, přemnožení nebo nemoc. Ale vždy začněte u toho nejzákladnějšího. Krmivo a voda jsou první věc, kterou slepice potřebují, a první, kterou lidé při řešení snášky opomenou.
Vápník a bílkoviny rozhodují o pevnosti skořápky Skořápka spotřebuje hodně vápníku. Denně proto nabízejte rozdrcené lastury nebo krmnou křídu zvlášť v misce, slepice si vezme, kolik potřebuje. Nedávejte vápník do směsi, hrozí předávkování a poškození ledvin. Bílkoviny doplňte vařenými brambory, tvarohem, zbytky vařeného masa bez soli nebo luštěninami. Pozor na kuchyňskou sůl a koření – solené zbytky slepicím škodí. Čerstvá zelenina, jetel nebo vojtěška dodají vitaminy, v zimě poslouží naklíčené obilí.
Během přepeřování slepice snižuje nebo úplně zastaví snášku, to je normální. V této době zvyšte podíl bílkovin a nechte tělo regenerovat. Nepokoušejte se snášku uměle podporovat, oslabená slepice pak snáší menší vejce nebo onemocní. Stejně tak nesnažte slepici „rozkrmit" přes zimu přebytkem kukuřice – ztuční, snese méně a hůře snáší horko. Kukuřice patří do krmné dávky jen jako zdroj energie v chladných dnech.
Snáška není otázkou plemene, ale především krmení a světla. Slepice vnímá délku dne a podle ní řídí produkci vajec. Pokud jí dáváte jen zrní a zbytky ze stolu, vydrží snášet od jara do podzimu a v zimě se zastaví. Cílem celoroční snášky je dodat dost bílkovin, vápníku a energie v poměru, který odpovídá tomu, co slepice skutečně spotřebovává.
Světlo je druhý pilíř celoroční snášky. Slepice potřebuje 14–16 hodin světla denně. V zimě proto prodlužte den přisvětlováním, ale nikdy nepřidávejte světlo náhle – zvyšujte ho po čtvrthodině týdně. Přisvětlujte ráno a večer, nikdy nepřerušujte tmu uprostřed noci. Náhlá změna režimu vyvolá stres a slepice přestane snášet i při dobrém krmení.
