Poslední chybou bývá příliš malý prostor. Na jednu slepici počítejte uvnitř alespoň 0,3 metru čtverečního podlahy a ve výběhu minimálně metr čtvereční. Kdo tyto rozměry oškrtí, bude mít nemocné a agresivní ptáky a celý plán mu vezme radost. Postavte raději menší kurník pro méně slepic než přeplněný pro více.
Praktické řešení vychází z přirozeného rytmu. Světlo v kurníku by mělo být dostatečné pro obsluhu, ale ne pro prodlužování dne. Použijte jeden zdroj s nízkou intenzitou, ideálně s teplým odstínem, a nainstalujte ho tak, aby nesvítil přímo do hřadů. Nejčastější chyba je umístit lampu doprostřed stropu – světlo pak dopadá na všechna hřadová místa a slepice nemají kam ustoupit. Lepší je umístit světlo ke dveřím nebo k podlaze, aby osvětlovalo jen průchod a krmítko.
Ztráta peří na hřbetě a kolem kloaky s drobnými rankami většinou ukazuje na kohouta, který je příliš agresivní, nebo na příliš hustý chov. Naopak lysiny na krku a hrudi bez ran, ale s lupy a svěděním, ukazují na parazity. Pokud je kůže bledá, nažloutlá a slepice je apatická, může jít o problémy s játry nebo o vnitřní parazity. Zelené zbarvení kůže kolem kloaky zpravidla znamená, že slepice nežere a tráví jen vodu a žluč.
Plot musí být vysoký alespoň 180 cm a v zemi zaražený minimálně 30 cm hluboko, jinak ho liška nebo pes podhrabe. Horní část výběhu zakryjte sítí nebo pevným přístřeškem. Káně a jestřáb útočí shora a volně ložená vejce ve výběhu jim práci usnadňují. Nad výběhem proto postavte alespoň částečnou střechu z polykarbonátu nebo vlnitého plechu. Zastíníte, ochráníte před deštěm a snížíte vlhkost v půdě.
Nemoci, které zkracují život nejčastěji, jsou zánět vejcovodu, nádorová onemocnění a respirační infekce. U starších slepic se často objevuje problémy s kladením – vejce s měkkou skořápkou nebo zaseknuté vejce. V takovém případě pomůže teplá koupel a klidné, tmavé místo. Pokud slepice přestane přijímat potravu a je apatická, je lepší zavolat veterináře než zkoušet domácí rady. Včasný zásah prodlužuje život i u jedinců, kteří už dosáhli běžného věku.
Větrák v horní části štítu, krytý proti dešti a větru, odvede vlhký vzduch ven. Přívod čerstvého vzduchu umístěte nízko u podlahy na opačné straně, aby vzniklo proudění. Otvory opatřete sítem proti ptákům a hlodavcům. Průřez stačí menší, než se zdá — u malého kurníku postačí otvor o velikosti několika čtverečních centimetrů. Příliš velké větrání ale teplo vyfouká, proto oba otvory regulujte posuvnou klapkou.
Nejčastější chyba při plánování kurníku s výběhem není ve stavebním materiálu ani v konstrukci. Je v orientaci vůči světovým stranám. Mnozí postaví kurník tak, aby hezky zapadal do zahrady nebo aby byl vidět z okna, a teprve po prvním létě zjistí, že vnitřek je vlhký, slepice chřadnou a vejce mají slabou skořápku. Přitom stačí otočit stavbu o devadesát stupňů a problémy zmizí.
Nezapomeňte na větrání, ale bez průvanu. Otvory dejte vysoko pod stropem a mimo dosah větru, ideálně s posuvnou klapkou. Vzduch musí odcházet, jinak se v kurníku drží amoniak a vlhkost, což je živná půda pro respirační choroby. Zároveň platí, že slepice snesou chlad lépe než mokro. Suchý kurník při minus deseti je bezpečnější než vlhký při plus pěti.
Typické chyby, které se v zimě opakují: podávání zmrzlého krmiva nebo ledové vody, náhlá změna složení krmiva bez postupného přechodu, a předávkování vitamínovými doplňky. Vitaminy rozpustné v tucích se v těle ukládají a jejich nadbytek je toxický. Stejně tak nepomůže nasypat do krmiva všechno najednou – slepice mají omezenou schopnost vstřebat velké dávky. Další častou chybou je krmení plesnivým senem nebo zkaženou zeleninou, což vede k otravám a úhynu.
Výběh není jen oplocený kus trávy Výběh navrhněte jako dvě oddělené plochy, které střídáte. Na jedné půdě porost slepice zlikvidují během několika týdnů, a když je pustíte na druhou, první se stačí vzpamatovat. Trvalý pobyt na jedné ploše znamená bláto, zápach a parazity v půdě. Mezi plochami udělejte průchod, který se dá zavřít, ne dva samostatné vchody z kurníku. Ušetříte materiál i práci.
Uvnitř kurníku počítejte s podlahou, která se dá snadno čistit. Beton nebo tvrdé dřevo s vyjímatelnou vrstvou podestýlky fungují lépe než hluboká sláma nasypaná přímo na zem. Hnízda umístěte do nejtmavšího a nejklidnějšího koutu, ne pod okno. Slepice potřebují při snášení soukromí, jinak vejce kladou do koutů a vy je hledáte. Hnízdní budku udělejte o něco výš než podlaha, aby do ní netáhlo a nepřitékalo.