Prvním krokem je izolace od ostatních ptáků, ale ne v cizím, studeném prostoru. Vyhraďte jí klidný kout v rámci kurníku, oddělený přepážkou, aby na ni ostatní neviděly, ale zároveň zůstala v teple. Teplota by měla být stabilní, kolem 18–22 °C, bez průvanu. Podestýlku udržujte suchou a čistou, nejlépe z hrubých hoblin nebo slámy. Vlhko a amoniak z trusu dýchací cesty dráždí a zvyšují stres.
Pokud jde o plot, osm slepic neudržíte za běžným pletivem do výšky metru. Slepice létají krátce, ale plot potřebuje alespoň 120 centimetrů a pevné zasazení, jinak ho podhrabou. Přes zimu počítejte s delší odstávkou snášky, kterou způsobí krátký den. Přisvětlování má smysl jen v omezené míře; slepice potřebují odpočinek, jinak se vyčerpají a na jaře snášejí hůř.
Udělejte kouřovou zkoušku. Zapalte svíčku nebo doutník, postavte se doprostřed kurníku a sledujte, kterým směrem se kouř pohybuje. Má pomalu stoupat k hornímu odvodu a odtud ven. Pokud kouř klesá k zemi nebo se točí na místě, větrání je slabé. Další možností je termohygrometr: teplota by se měla držet mírně nad nulou a vlhkost pod 70 %. Když se na vnitřní straně oken nebo na stropě objevuje kondenzace, je to jasný signál, že odvod vzduchu nestačí.
Výběr plemene slepic se odvíjí od toho, co od chovu očekáváte. Jiné plemeno se hodí pro intenzivní produkci vajec, jiné pro maso, další pro okrasu a některá zvládnou všechno takzvaně průměrně. Než začnete shánět nosnice, sepište si priority: kolik vajec týdně skutečně spotřebujete, zda chcete slepice i na maso, jak velký výběh jim můžete nabídnout a kolik času denně jim věnujete. Teprve pak porovnávejte konkrétní plemena.
Typická chyba je dolévat vodu do napáječky, která přetéká, a pak jen přisypat suchou podestýlku. Vlhkost zůstane pod povrchem a šíří se dál. Stejně špatné je nechávat v kurníku zbytky zeleného krmiva přes noc. Slepice je nestačí sníst, začnou kvasit a lákají mouchy, které přenášejí onemocnění. Další častá chyba je větrání. Kurník musí být suchý, ale zároveň větraný, jinak se vlhkost sráží na stěnách a stropě. Větrejte krátce a prudce, ne dlouho a slabě, aby neprofouklo slepice na hřadu.
Nakonec se vyhněte nákupu příliš mladých nebo naopak starých slepic. Ideální je snůška stará šestnáct až dvacet týdnů, která brzy začne nést. Starší slepice už mají snášku za vrcholem a změna prostředí je stresuje. První týden po převozu držte nové slepice oddělené od stávajícího hejna, sledujte příjem krmiva a vody a teprve poté je spojte. Tím předejdete nákaze i šikaně.
Zahrada ale nabízí i to, co slepice potřebují: stín, hmyz a možnost popelení. Miska s jemným pískem nebo dřevěným popelem je nutnost, ne doplněk. Bez popelení si slepice nasadí parazity a začnou být apatické. Stejně důležitý je stálý přístup k vodě; v létě se voda v plastových nádobách rychle ohřeje, proto ji umístěte do stínu a denně kontrolujte.
Pro malý dvorek se osvědčí tři až pět slepic. Menší počet se hůře snáší, protože slepice jsou hejnová zvířata a samotná jedince stresuje. Naopak příliš mnoho kusů na malém prostoru vede ke klování, vyzobávání peří a kanibalismu. Počítejte s tím, že na jednu slepici by měly připadat alespoň dva metry čtvereční výběhu a uvnitř kurníku asi třicet centimetrů hřadové tyče na kus.
Nosná plemena versus dvouúčelová a okrasná Nosná plemena, jako je leghornka nebo hnědá hybridní nosnice, snášejí nejvíce vajec a mají nízkou spotřebu krmiva. Bývají však lehčí, plašší a méně otužilá. Dvouúčelová plemena, například rodajlendka, plymutka nebo orpingtonka, snášejí o něco méně, ale mají větší tělo a hodí se i na maso. Okrasná plemena, jako je hedvábnička nebo kochinka, snášejí málo a chovají se spíš pro potěšení. Častá chyba začátečníků je koupit okrasné plemeno s očekáváním vysoké snášky.
U nosných hybridů si dejte pozor na to, že jejich produkce vrcholí v prvních dvou až třech letech a pak prudce klesá. U čistokrevných plemen je snáška pozvolnější a slepice vydrží déle. Pokud chcete vejce pravidelně a dlouhodobě, kombinujte obě skupiny. Vyhněte se nákupu z neznámých zdrojů bez informace o vakcinaci a původu.
Větrání řešte dřív než topen
Základem je kurník, který se dá uzavřít a vejít se do něj ve předklonu. Pro osm slepic počítejte s podlahou alespoň dva metry čtvereční a hřadovnou v délce asi metr a půl. Hřadovna má být tyč o průměru čtyř až pěti centimetrů, umístěná ve výšce kolem půl metru, ne výš. Vyšší hřady znamenají tvrdší doskok a častější zlomeniny prstů. Podestýlku z dřevěné štěpky měňte, jakmile začne vlhnout; mokrá podestýlka je nejčastější příčina onemocnění dýchacích cest.