Nejčastější chybou začátečníků je příliš mnoho slepic na malém prostoru. Čím hustší chov, tím víc klování, stresu a nemocí. Druhou chybou je krmení kuchyňskými zbytky, které obsahují sůl, koření nebo plesnivé pečivo. Třetí chybou je zanedbané větrání. Kurník potřebuje průvan, ale ne průvan na slepice: větrací otvory umístěte vysoko pod střechou, aby vlhkost odcházela a slepice neprochladly.
Jako podestýlku použijte suchou slámu, hobliny nebo seno. Sláma drží tvar a slepice si v ní ráda udělá důlek, ale musí být opravdu suchá, jinak plesniví. Vrstva by měla být asi 5 cm vysoká. Jednou týdně podestýlku proberte a doplňte, jednou za měsíc ji celou vyměňte. Mokrá nebo znečištěná podestýlka je nejčastější důvod, proč slepice přestanou do hnízda chodit a začnou snášet na zem.
Slepice mají silně vtištěný cirkadiánní rytmus. Večer, když slunce zapadá a intenzita světla klesá pod určitou mez, začnou samy hledat hřad. Trvá to obvykle 20 až 40 minut. Umělé světlo v kurníku tento proces buď podpoří, nebo úplně rozvrátí. Rozhoduje přitom nejen doba svícení, ale i barva, intenzita a to, odkud světlo přichází.
Do teplé ranní kaše se vyplatí zamíchat nastrouhanou mrkev, která je bohatá na betakaroten. Přeměna na vitamin A sice nějakou dobu trvá, ale je to bezpečný a levný zdroj. Dále se hodí dýně, kapusta, špenát nebo zelí – zelenina musí být vždy čerstvá, ne zmrzlá a rozkládající se. Dobrým zdrojem vitaminů skupiny B jsou pivovarské kvasnice, které zároveň zvyšují chuť k jídlu. Přidávejte je v malém množství, asi jedna polévková lžíce na deset slepic, a nikdy ne víc, jinak může dojít k zažívacím potížím.
Praktický postup: hodinu před plánovaným zhasnutím uberte intenzitu na polovinu, po půl hodině na čtvrtinu a teprve pak zhasněte úplně. U malých hejn do deseti kusů stačí i to, když světlo vypnete o 30 minut později, než slepice samy začnou usedat. Nikdy nesviťte večer jasně bílým světlem s vysokým podílem modré složky. Ta potlačuje melatonin a slepice zůstávají aktivní, i když už mají být na hřadě.
Nejprve odstraňte veškerý mobilní obsah: krmítka, napáječky, hřady, snášková hnízda a podestýlku. Podestýlku nevyhazujte na kompost, pokud v ní byly nemocné slepice – patří na hnojiště nebo do spalovny. Hřady a hnízda dejte stranou, očistěte je kartáčem a umyjte zvlášť. Suchý trus nejdřív seškrábejte špachtlí nebo lopatkou, mokrý setřete hadrem. Teprve pak přichází na řadu voda.
Proč je soumrak pro slepice důležitější než tma Slepice nevidí dobře ve tmě. Přechod ze světla do tmy je pro ně navigační signál. Pokud večer náhle zhasnete ostré světlo, část slepic zůstane na podlaze, jiné se tlačí na hřadu a vznikají zbytečné rozbroje. Ideální je plynulé stmívání. Pokud máte pevné světlo bez stmívače, zkuste alespoň vypnout hlavní zdroj a nechat rozsvícené jen slabé světlo v chodbičce nebo průhledným oknem pronikat soumrak. Slepice tak dostanou čas na přesun.
Snížená snáška nebo náhlá apatie u slepic bývá prvním signálem, že v hejně není něco v pořádku. Než začnete hledat příčinu v krmivu nebo prostředí, prohlédněte každé zvíře jednotlivě. Nemocná slepice obvykle sedí stranou, má svěšená křídla, načepýřené peří a nezájem o krmení. Právě včasné oddělení nemocného kusu od zdravých zvířat je nejúčinnější krok, jak zabránit šíření nákazy v celém hejně.
Častá chyba je nechat v kurníku celonoční slabé světlo. Slepice pak nespí hluboce, častěji se budí, ráno jsou nervózní a snižuje se snáška. Další chyba je svítit večer z jedné strany, ale hřad umístit na stranu opačnou. Slepice mají tendenci jít za světlem, takže se shlukují v rohu, kde není místo, a vznikají zranění. Světlo by mělo vždy směřovat k hřadu, ne od něj.
Pokud chováte slepice v místě, kam večer proniká pouliční osvětlení nebo světlo z okolních budov, zvažte zatemnění oken. I slabý trvalý zdroj světla stačí k tomu, aby se rytmus posunul. Zjistíte to jednoduše: pokud slepice ještě hodinu po západu slunce pobíhají a zobou, místo aby seděly na hřadě, je světla příliš. Řešením není delší svícení, ale naopak dřívější a plynulejší útlum. Přirozený soumrak je pro slepice spolehlivější než jakékoli umělé prodlužování dne.