Nejčastější chyba je nechat vejce v košíku na lince u sporáku, kde je teplo a pára. Druhá častá chyba je přeskládat vejce z krabičky do dveří lednice. Třetí je omývání vodou hned po sběru. Když tyto tři věci vynecháte, čerstvá vejce od slepic vám vydrží výrazně déle a zůstanou bezpečná i pro syrovou konzumaci.
Voda patří mezi nejčastější chyby. Slepice vypije překvapivě hodně, zvlášť v horku. Napáječka musí být stále čistá a umístěná ve stínu. Zelená voda s řasami slepice od pití odradí. V zimě vodu kontrolujte dvakrát denně, protože mráz ji rychle zablokuje. Pokud slepice nepije, do dvou dnů přestane snášet. To není nemoc, to je jednoduchý důsledek žízně.
Přirozený soumrak je pro slepice signál, že mají jít na hřad. Postupně se uklidní, přestanou zobat a začnou hledat své místo. Umělé světlo tento proces buď urychlí, nebo naopak zablokuje. Pokud večer svítíte jasně, slepice zůstávají aktivní, ale jejich tělo už je nastavené na odpočinek. Vzniká rozpor, který se projeví nervozitou a někdy i vzájemným klováním. Naopak příliš brzké zhasnutí je nutí hledat hřad potmě, což vede k pádům a zbytečným zraněním.
Pach v kurníku nevzniká jen z trusu. Je to výsledek vlhkosti, teploty, rozkladu organického materiálu a nedostatečné výměny vzduchu. Když slepic přibývá, všechny tyto faktory se násobí. Deset slepic v malém prostoru vyprodukuje za den zhruba tolik čpavku a vodní páry, co dvě desítky v dobře řešeném výběhu. První krok není koupit dražší dezinfekci, ale přiznat si, že stávající objem vzduchu na jednu slepici nestačí. Bez toho se žádný prostředek nechytne.
Základem je světlo. Slepička potřebuje k tvorbě vejce zhruba dvanáct až čtrnáct hodin denního světla. Proto se na podzim a v zimě snůška přirozeně zastaví. Pokud chcete snášku udržet, přidejte v kurníku jedno až dvě úsporná světla s časovačem, která se rozsvítí brzy ráno. Nikdy ale nesviťte přes noc. Přerušený odpočinek slepici vyčerpá a snůška se stejně zhroutí. Světlo má být měkké, ne ostré a mířící přímo do hnízda.
Krmivo musí odpovídat tomu, co po slepicích chcete. Nosičky potřebují směs s vyšším podílem bílkovin a dostatkem vápníku. Zbytky z kuchyně mohou tvořit jen menší část stravy. Trvale přístupná miska s drcenými skořápkami nebo vápeným gritem je nutnost. Bez vápníku slepice snášejí vejce s tenkou skořápkou, nebo si dokonce začnou klovat vlastní vejce. Pozor na přebytek kukuřice a chleba, po kterých slepice tloustnou a snáška klesá.
Prostor, hnízdo a klid dělají víc než krmivo Na dvorku počítejte s tím, že slepice potřebují prostor k pohybu, hrabání a popelení. Těsné výběhy vedou ke stresu, okusování peří a horší snášce. Do kurníku dejte jedno hnízdo na tři až čtyři slepice, umístěné v nejtmavším a nejklidnějším rohu. Vystelte ho suchou slámou nebo hoblinami a pravidelně ho čistěte. Špinavé nebo mokré hnízdo znamená špinavá vejce a slepice si najdou jiné místo, často pod krmítkem nebo v rohu na podlaze.
Snůška v malém dvorkovém chovu není náhoda. Rozhoduje o ní pět až šest základních věcí a většina začátečníků je podcení. Nejde o zázračné doplňky ani o drahé vybavení. Jde o světlo, prostor, krmení, vodu, klid a hygienu. Když tyhle podmínky nastavíte rozumně, slepice snášejí spolehlivě od jara do podzimu a často i v zimě.
Většina chovatelů si nemocné slepice všimne pozdě, protože se dívá na špatné místo. Sledují, jestli slepice běhá po dvoře, ale ignorují hřebínek a chocholku. Přitom právě tyto dvě partie se mění jako první a jsou čitelné na několik kroků dopředu. Zdravý hřebínek je jasně červený, pevný a teplý na dotek. U nosnic během snášky se barva ještě prohlubuje. Když začne blednout, tmavnout nebo se kroutit, máte problém dřív, než slepice zalehne.
Začněte peřím. Zdravá slepice má peří hladké, přiléhavé a čisté. Rozcuchané peří na hřbetě a krku často znamená parazity – čmelíky nebo všenky. Prohlédněte peří u kloaky a pod křídly: pokud u kořínků vidíte drobné černé tečky nebo pohybující se roztoče, je zle. Peří slepené výměšky nebo slepice, která si sama vytrhává peří na břiše, ukazuje na stres, nedostatek bílkovin nebo zánět střeva. Žluté zbarvení kůže a běháků naopak bývá známkou žloutenky, tedy onemocnění jater.
Na závěr dvě pravidla, která se vyplatí dodržet. První: neberte slepicím vejce hned, jak je snesou, ale nechte je v hnízdě ustálené místo, aby věděly, kam patří. Druhé: sledujte chování, ne jen počet vajec. Slepička, která sedí na hnízdě celý den a nereaguje na krmení, může být nemocná nebo se chystá kvokat. Včasný zásah znamená méně problémů a lepší snášku po celý rok.
