Hotový kurník se štěrbinami poznáte podle toho, že v něm v zimě necítíte čpavek a stěny nejsou mokré. Slepice pak méně marodí, lépe snášejí a nemají omrzlé hřebínky. Není to o drahém vybavení, ale o správném poměru přívodu, odvodu a možnosti obojí přivřít podle počasí.
Nejčastější chyba je sáhnout po léčbě dřív, než víte, co vlastně léčíte. Přípravky proti parazitům nasazené na zánět kloaky nemoci jen zamaskují a oddálí řešení. Druhá častá chyba: prohlížet jen slepice, které vypadají špatně. Nemocná zvířata se totiž snaží držet v hejnu a maskovat slabost. Proto kontrolujte všechna zvířata stejně, ideálně večer, kdy sedí na hřadě a jsou klidná. Třetí chyba je spoléhat na to, že „se to samo spraví". U slepic se problémy s kůží a peřím rychle rozšíří na celé hejno.
Materiál volte podle toho, co máte po ruce, ale držte se zásady: musí sát vodu a nesmí plesnivět. Dobře fungují hobliny, piliny z neošetřeného dřeva, sláma řezaná na kratší kusy nebo suché listí. Naopak se vyhněte jemnému prachu, který slepicím dráždí dýchací cesty, a mokré trávě, která se v kurníku rozkládá. Vrstva má být zhruba pět až deset centimetrů, v zimě klidně více. Když je materiál příliš tence, trus propadne na podlahu a ta zůstane vlhká. Když je naopak příliš tlustý a nepromíchaný, uvnitř vznikne anaerobní prostředí a zápach se vrátí.
Kontrolujte také, zda do kurníku neproniká rušivé světlo zvenčí, například z pouličního osvětlení nebo z okolních budov. I slabý zdroj světla v noci může slepice probouzet a narušovat jejich odpočinek. Zatemněte okna, pokud to situace vyžaduje, a dbejte na to, aby umělé světlo nebylo v kurníku přítomno v době, kdy má být tma. Slepice jsou citlivé na sebemenší změny a jejich rytmus se snadno rozladí.
Nemoci, které zkracují život nejčastěji, jsou zánět vejcovodu, nádorová onemocnění a respirační infekce. U starších slepic se často objevuje problémy s kladením – vejce s měkkou skořápkou nebo zaseknuté vejce. V takovém případě pomůže teplá koupel a klidné, tmavé místo. Pokud slepice přestane přijímat potravu a je apatická, je lepší zavolat veterináře než zkoušet domácí rady. Včasný zásah prodlužuje život i u jedinců, kteří už dosáhli běžného věku.
Kromě krmiva hraje roli i věk slepice a prostředí. Mladé nosnice snášejí menší vejce s pevnější skořápkou, starší mají vejce větší, ale kvalita skořápky klesá. Stres z přeplněného kurníku, nedostatek světla nebo paraziti snižují snášku i kvalitu. Pravidelný přísun čerstvé vody je stejně důležitý jako krmivo. Voda s vysokým obsahem železa nebo síry může změnit chuť vejce. Pokud chcete stabilní barvu i kvalitu, držte se osvědčené krmné směsi, doplňujte vápník večer a občas přidejte zelené krmivo. Slepice pak budou snášet vejce, která mají dobrou barvu, pevnou skořápku a plnou chuť.
Jak ovlivnit barvu žloutku a chuť vejce Barvu žloutku ovlivníte krmivem přímo. Za oranžový až tmavě žlutý žloutek mohou karotenoidy. Krmte kukuřici, vojtěšku, mrkev, dýni nebo kopřivy. Čím více karotenoidů slepice přijme, tím sytější žloutek. Naopak krmivo bez karotenoidů, jako je pšenice nebo ječmen, dělá žloutek bledý. Pozor na přehnané dávkování papriky nebo jiných barviv, může to vést k nepřirozeně červenému žloutku, který na talíři působí podezřele. Chuť vejce ovlivní i česnek, cibule nebo rybí moučka, která ale může naopak chuť zhoršit, pokud se podává ve velkém množství.
Barva skořápky je dána geneticky. Slepice s bílým peřím a ušními lalůčky snášejí bílá vejce, plemena s hnědým peřím a červenými lalůčky snášejí vejce hnědá. Krmivo barvu skořápky nezmění. Pokud tedy chcete změnit barvu skořápky, musíte změnit plemeno, nikoliv krmivo. Tmavě hnědé odstíny vznikají u některých linií plemen jako je maranská, ale i tam jde o dědičnost. Zelená a modrá vejce mají na svědomí geny u plemen jako je araukana nebo legbar. Ani jedno z toho se nedá dosáhnout krmivem.
Kvalitu vejce z velké části určuje výživa nosnic. Nejvíce záleží na bílkovinách, vápníku a fosforu. Krmná směs pro nosnice by měla obsahovat 16 až 18 procent dusíkatých látek. Vápník se dodává ve formě gritu nebo drcených mušlí, a to zvlášť ve večerních hodinách, kdy se tvoří skořápka. Poměr vápníku a fosforu by měl být přibližně 4:1 až 6:1. Pokud tento poměr rozladíte, skořápky budou tenké nebo měkké. Nedostatek vápníku se neprojeví hned, ale během několika dní.
Typické chyby chovatelů: krmení pouze zrním bez doplňků, což vede k nedostatku vápníku a bílkovin. Další chybou je dávat vápník ráno spolu s krmivem, protože slepice ho vyloučí dřív, než ho stačí využít. Špatné je i skladování krmiva ve vlhku, kde plesniví a mykotoxiny poškozují játra a snižují kvalitu vajec. Někteří chovatelé přidávají do krmiva příliš mnoho soli nebo kuchyňských zbytků, což vede k průjmu a slabým skořápkám. Také je chyba měnit krmivo náhle, přechod má být pozvolný během jednoho až dvou týdnů.