Typická chyba je měřit teplotu jen jedním teploměrem ve výšce očí a dělat závěry. Další chybou je instalovat stropní ventilátor, který fouká teplý vzduch dolů příliš silně. Vznikne průvan a pocit chladu, i když teplota u podlahy stoupne. Také se nevyplácí uzavírat dveře mezi vytápěnou a nevytápěnou místností bez izolace, protože studený vzduch si cestu najde spárou u podlahy. Pokud rozdíl přesahuje 6 °C a místnost se nedá vyhřát, je na místě řešit izolaci nebo způsob vytápění, ne jen přidávat teplotu na termostatu.
Většina českých bytů má na stropě obyčejný vypínač. Řešení nejsou drahá. První možností je vyměnit žárovku za slabší, klidně o polovinu nižšího výkonu, a to jen do večerních hodin. Druhou je přesunout veškeré večerní světlo do nízkých poloh. Stojací lampa s teplým světlem u křesla místo stropního lustru udělá pro usínání víc než jakákoli aplikace. Třetí možností je stmívač do zásuvky nebo výměna vypínače za stmívací. U úsporných zářivek a levných LED ale pozor: mnohé při nízkém jasu blikají, což je pro oči horší než plné světlo.
Ložnice není obývák. Večer potřebuje světlo, které vás zklidní, ráno takové, které vás dostane z postele, a přes noc takové, které vás nezničí, když jdete na záchod. Kdo sem přenese stejnou logiku jako do kuchyně, bude mít buď tmu, nebo pocit ordinace. Rozdíl je v tom, že každá ze tří vrstev světla má v ložnici jinou roli a jinou barvu.
Typickou chybou je měřit pouze jednou a dělat závěry. Teplota se mění podle denní doby, podle toho, zda svítí slunce, a podle provozu kuchyňské digestoře nebo koupelnového ventilátoru. Proto opakujte měření alespoň třikrát v různých částech dne. Pokud se rozdíl opakovaně potvrzuje, je na místě řešit příčinu, ne jen přitápět. Častým omylem je také umístit teploměr přímo nad radiátor nebo do průvanu od okna – takové měření zkreslí výsledek a vede k nesprávným závěrům.
Nejprve změřte, jaká teplota v ložnici skutečně je. Teploměr dejte do výšky postele, ne na podlahu nebo ke stropu. Zjistíte tak, že rozdíl mezi naměřenou hodnotou a pocitem může být i dva stupně. Pak zkuste vypnout topení v ložnici úplně a vytápět jen sousední místnosti. Teplo se šíří zdmi a dveřmi, takže ložnice zůstane o několik stupňů chladnější, aniž byste museli větrat v mrazu.
Pozor na závěsy a koberce. Pokud je to možné, vyměňte těžké závěsy za žaluzie nebo pratelné závěsy z husté tkaniny a perte je jednou za dva měsíce. Koberec v ložnici je kompromis — na jednu stranu zachytí prach, na druhou ho při každém kroku uvolní. Pokud už koberec máte, vysávejte ho dvakrát týdně vysavačem s HEPA filtrem a jednou ročně ho dejte vyčistit mimo domov. Plyšové hračky na posteli patří do mrazničky na 24 hodin nebo do pračky, jinak se z nich stane trvalý zdroj roztočů.
Vlhkost držte mezi 40 a 50 procenty. Při vyšší vlhkosti se roztoči množí rychleji, při nižší se zase víc práší. Pomůže odvlhčovač nebo naopak zvlhčovač podle ročního období. Zásadní je také čistit filtry v digestoři, klimatizaci a sušičce — zanesený filtr vrací prach zpět do vzduchu. A nezapomínejte na matraci: jednou za měsíc ji posypte jedlou sodou, nechte hodinu působit, vysajte a otočte. Tím z ní dostanete vlhkost i část zachycených částic.
Prach v ložnici není jen estetická vada. Je to směs odumřelých kožních buněk, potu, mazu, vláken z oblečení a ložního prádla, roztočů a jejich výkalů, pylu a jemných částic z venku. Právě textil je v ložnici hlavní zásobárna i zdroj tohoto prachu. Každá látka — prostěradlo, povlak na peřinu, závěsy, koberec, plyšová hračka — funguje jako filtr, který částice zachytí, ale při pohybu je zase uvolní do vzduchu.
Kde děláte chybu při úklidu ložnice Typická chyba je utírat prach nasucho hadříkem z mikrovlákna a pak postel hned ustlat. Jenže tím prach jen rozvíříte a částice se usadí zpátky na povlečení. Stejně špatné je větrat prudce otevřeným oknem během úklidu — proud vzduchu zanese prach z okenního parapetu přímo do ložního prádla. Další častá chyba: prát lůžkovinu na nízkou teplotu a krátký program. Roztoči přežijí pod 60 °C, takže po vyprání zůstanou v tkanině živí a dál produkují alergeny.
Správný postup je jiný. Nejdřív vysajte matraci a prostor pod postelí, potom setřete prach vlhkou utěrkou, teprve nakonec převlékněte ložní prádlo. Při větrání otevřete okno dokořán na pár minut, ale postel mezitím zakryjte prostěradlem nebo dekou, aby na ni nepadal prach z parapetu. Prádlo perte na 60 °C, ideálně s delším mácháním. Sušte venku nebo v sušičce, ne v ložnici na stojanu — vlhké prádlo v místnosti zvyšuje vlhkost a ta podporuje roztoče.