Broskve nakrájejte na kostičky asi jeden centimetr velké. Menší kusy se rozvaří a džem ztratí strukturu, větší zase zůstanou tvrdé. Na kilogram ovoce dejte zhruba 600 až 700 gramů cukru. Cukr přidávejte postupně a míchejte, dokud se nerozpustí. Směs nechte přes noc v chladu, ovoce pustí šťávu a zkrátí se doba vaření. Vařte ve širokém hrnci, aby se voda odpařovala rychleji. První var je prudký, pak stáhněte na střední plamen a míchejte, aby se džem nepřipaloval.
Vyzkoušejte si nastavení na rovině, než vyrazíte do terénu. Pár kroků po rovném úseku vám ukáže, zda popruh sedí a zda hrot dopadá tam, kam má. Během túry pak stačí povolit aretaci a upravit délku podle sklonu. Jakmile si na to zvyknete, přestanete na hole myslet a začnou pracovat za vás.
Podklad udělejte z trámků nebo palet, aby mezi zemí a dřevem zůstala mezera alespoň 10 cm. Hromadu stavte na výšku maximálně 1,5 metru. Vyšší hromada se uvnitř neprovětrá. Polena skládejte kolmo na směr převládajícího větru, ideálně na jižní nebo východní stranu. Mezi jednotlivými vrstvami nechte štěrbiny. Na vrch hromady dejte desky nebo vlnitý plech, ale přesahující jen o 20–30 cm, aby chránily před deštěm a zároveň nebránily proudění vzduchu zdola.
Začněte tím, že hru vždycky nejdřív předvedete. Děti potřebují vidět, co po nich chcete, ne jen slyšet popis. Vysvětlujte krátce, maximálně ve třech větách, a hned potom hru spusťte. Pokud se během hry objeví zmatek, zastavte ji, ukažte problém na konkrétním příkladu a pokračujte. Typická chyba je vysvětlovat pravidla příliš dlouho – děti přestanou poslouchat a začnou se předhánět, kdo bude první. Radši udělejte jedno rychlé kolo a teprve pak doladíte detaily.
Třetí hra se jmenuje „Tichá socha". Děti se volně pohybují po prostoru a na zavolání „socha" musí ztuhnout v jakékoli poloze. Kdo se pohne nebo promluví, vypadává a jde na kraj hřiště dělat rozhodčího. Postupně zkracujte interval mezi povely, aby se hra zrychlila. Tato hra výborně funguje jako zklidnění po divočejší aktivitě. Na konci nechte děti vymyslet vlastní variantu – třeba že sochy musí být vždy ve dřepu nebo s rukama nahoře. Tím se zapojí i ti, kteří se jinak nechtějí předvádět.
Tekutinu nepřidávejte najednou. Mléko nebo smetanu vlijte nejprve dvě třetiny, zbytek nechte na později podle toho, jak těsto saje. Tvarohové těsto bývá hustší, než se na první pohled zdá, a když ho přelijete, už ho zachráníte jen dalším přídavkem mouky, což ho připraví o vláčnost. Mléko mějte vždy vlažné, ne studené. Studená tekutina zpomaluje kynutí a droždí pak pracuje nerovnoměrně.
Hnětte, dokud se těsto neodlepí od stěn Hnětete alespoň deset minut, ručně nebo v robotu na nižší stupeň. Těsto musí být hladké, lesklé a musí se přestat lepit na stěny mísy i na ruce. Pokud se lepí i po deseti minutách, nepřisypávejte automaticky mouku – nejdřív zkuste těsto nechat pět minut odpočívat, mouka si tekutinu sama vstřebá. Teprve potom přidejte nejvýše lžíci. Nadbytek mouky je nejčastější důvod, proč jsou buchty po upečení suché a tvrdé už na druhý den.
Základem je popruh. Rukojeť slouží jen k vedení hole, váhu těla přenáší právě popruh. Ruku protáhněte popruhem zdola, takže vám leží na zápěstí, a teprve pak uchopte rukojeť. Popruh musí být utažený tak, aby vám hůl při odlehčení neklouzala, ale zároveň neškrtil. Když ho máte volný, hůl se vám při každém kroku vykroutí a ztratíte oporu. Když ho máte příliš utažený, brzy přestanete cítit prsty.
Turistické hole nejsou jen dekorace. Pokud je držíte špatně, zbytečně se nadřete, ztratíte rovnováhu a odřete si dlaně. Správný úchop se přitom mění podle toho, zda jdete do kopce, nebo z kopce. Nejde o žádnou vědu, ale chce to pár návyků, které se vyplatí osvojit.
Při sestupu je to obráceně. Hole prodlužte, aby vás podpíraly dřív, než našlápnete. Hrot by měl dopadnout na zem současně s chodidlem nebo těsně před ním. Tím snížíte tlak na kolena a kotníky. Nezapomeňte, že v prudkém svahu se prodloužená hůl může zaseknout mezi kameny. Držte ji proto mírně našikmo a nepřenášejte na ni celou váhu. Slouží jako pojistka, ne jako berle.
Vláčné tvarohové těsto stojí a padá na dvou věcech: správném poměru tuku a tekutiny a na tom, jak dlouho a jakým způsobem ho hnětete. Tvaroh sám o sobě těsto zvláčňuje, ale zároveň do sebe váže vlhkost, takže pokud ho přidáte moc, těsto bude těžké a drobivé. Na druhou stranu příliš málo tvarohu znamená, že těsto po upečení ztvrdne už druhý den. Osvědčený poměr je 250 g tvarohu na 500 g hladké mouky, přičemž tvaroh by měl být plnotučný a dobře vyždímaný.