Zkuste si v prodejně sednout na alespoň deset minut, ne na pár vteřin. Všímejte si, jestli vás netlačí přední hrana sedáku do stehen a jestli se můžete pohodlně opřít celými zády. U relaxačních křesel sledujte, zda se poloha dá aretovat – některá se samovolně sklápějí, což je při vstávání nepříjemné. Pokud kupujete přes internet, ověřte si možnost vrácení a podmínky, za kterých ji využijete.
Orientačně: pro běžný rodinný dům s vytápěním v cyklech stačí vnitřní akumulační vrstva 10–20 cm z materiálu s kapacitou nad 1,5 MJ/m³K. Silnější vrstva má smysl u solárních zisků nebo u akumulačních kamen, kde chcete posunout výdej tepla o několik hodin. Naopak tenká vrstva do 5 cm nemá pro akumulaci praktický význam, i když je z betonu. Vždy berte v úvahu také vlhkost: mokré zdivo má nižší tepelnou vodivost i kapacitu, takže před zprovozněním akumulace je nutné zajistit jeho vyschnutí.
Nakonec platí, že ne každá hra musí dítě bavit pořád. Některé hry mají své období a je normální se k nim vrátit za půl roku. Sledujte, jestli nuda přichází u všech her, nebo jen u jedné. Pokud dítě odmítá jakoukoli hru dlouhodobě, může jít o únavu, přetížení nebo potřebu jiné činnosti. Tehdy je řešením přestat na čas hrát úplně a nabídnout něco jiného – pohyb, tvoření, čtení. Hra má být radost, ne povinnost.
Křeslo do obýváku vypadá jako jednoduchá koupě, ale většina lidí po pár měsících zjistí, že sedí na něčem, co je tlačí do zad nebo se rozvrže. Zkušenosti z domácností ukazují, že problém nebývá cena ani vzhled, ale to, jak přesně křeslo odpovídá způsobu, jakým ho používáte. Než začnete vybírat, změřte si výšku sedu v místě, kde chcete křeslo mít, a porovnejte ji s výškou podkolenní jamky. Ideální je, když se chodidla pohodlně dotýkají země a stehna jsou podepřená celou délkou.

Kontrola trasy a materiálu Druhým principem je pečlivé trasování. Akvadukt nevedl přes nejkratší možnou linii, pokud by to znamenalo nestabilní podloží nebo přílišné ztráty. Vytyčte trasu tak, aby obcházela kořeny stromů, nestabilní půdu a místa, kde hrozí zamrznutí. Potrubí veďte pokud možno v konstantní hloubce pod hranicí mrazu. U povrchových rozvodů počítejte s tepelnou roztažností – na přímých úsecích delších než několik metrů nechte kompenzační smyčku, jinak potrubí praskne.
Povrchová úprava rozhoduje o tom, jak dlouho si děti s hračkou vydrží hrát. Základ natřete bílým nebo světlým latexem, který karton zpevní a zakryje potisk. Pak nechte děti domalovat detaily: cenovky, ovoce, hrnce. Na obchod přidejte krabičky od čaje a jogurtů jako zboží, na kuchyňku víčka od sklenic jako talíře. Všechny hrany přelepte proužkem látky nebo izolepy, aby se děti nepořezaly. Pokud chcete, aby obchod fungoval i venku, postavte ho na dvě latě a připevněte ke zdi, jinak ho vítr převrhne.
Typická chyba je kombinace silné vrstvy izolace z venkovní strany a tenké vnitřní akumulační vrstvy. Izolace sice snižuje únik tepla, ale pokud je uvnitř málo hmoty, není co akumulovat. Teplo z topení nebo ze slunce se okamžitě odvětrá a zeď zůstane chladná. Řešením je ponechat na vnitřní straně obvodové konstrukce vrstvu o tloušťce alespoň 10–15 cm z materiálu s vysokou kapacitou. U novostavby to znamená navrhnout nosnou část z betonu nebo plných cihel a teprve na ni umístit izolant.
Čtvrtým principem je údržba a přístup. Akvadukty měly revizní šachty a vpusti. I vy potřebujete místa, kde lze snadno zkontrolovat tlak, vyčistit filtr nebo uzavřít ventil. Na každém rozvodu by měl být alespoň jeden uzavírací ventil v místě napojení a jeden odvzdušňovací bod v nejvyšším místě. Bez odvzdušnění se v potrubí tvoří vzduchové kapsy, které snižují průtok a mohou způsobit vodní ráz.
Pátým principem je dimenzování. Římské akvadukty měly předem spočítaný průřez podle potřeby města. Podceňte průměr potrubí a při odběru na více místech vám tlak spadne. Zvolte průměr o jednu velikost větší, než odpovídá okamžité spotřebě. Vyhnete se pozdějším úpravám a ztrátám. Pokud si nejste jistí, spočítejte průtok pro nejhorší scénář – všechny výtoky otevřené současně. To je přesně postup, který Římané znali a který se dodnes vyplácí.
Konstrukce a materiál rámu rozhodují víc než čalounění Rám z masivního dřeva nebo kvalitní překližky vydrží roky, zatímco levné dřevotřískové spoje se časem uvolní. Při prohlídce zvedněte křeslo za jednu nohu – pokud uslyšíte vrzání nebo cítíte vůli, spoj není pevný. Čalounění je druhá věc: látka s vyšší gramáží a hustou vazbou lépe odolává každodennímu sedání. U koženky počítejte s tím, že v létě lepí a v zimě je studená. Pokud máte doma kočku, sázejte na tkaninu s hrubší strukturou, po které se drápky nebudou táhnout.