Nejčastější chybou je usilovné dýchání „na plný výkon". Lidé se snaží nabrat co nejvíce vzduchu, zrychlí tep a dostanou se do stejného stavu, před kterým utíkají. Další chyba je zadržování dechu při nádechu. Pauza po nádechu má být krátká a pohodlná, nikdy ne do mrazení. Také se vyhýbejte dýchání pouze do hrudníku – hrudník se zvedá, břicho zůstává vtažené. Správně se má zvedat břicho, hrudník jen lehce.
Pro lepší účinek kombinujte dech s jemným pohybem. Při nádechu zvedněte paže do stran, při výdechu je pomalu spouštějte dolů. Nebo při výdechu předklánějte hlavu a uvolněte šíji. Tím propojíte dýchání s uvolněním svalů, které se při únavě podsouvají. Pokud cvičíte pravidelně, tělo si na rytmus zvykne a vy se budete cítit svěžejší i v době, kdy jste dříve padali únavou.
Kvalitu esenciálního oleje nepoznáte podle toho, co je na přední straně etikety vytištěno největším písmem. Rozhoduje složení, způsob získání a to, jak olej voní po otevření. Většina lidí ale hodnotí láhev podle barvy a ceny, což jsou nejméně spolehlivé ukazatele. Následující postup vám pomůže udělat si názor během několika minut a bez zbytečných nákupů naslepo.
Praktický postup pro běžný den: ráno si sedněte na židli, chodidla na podlaze, ruce na stehnech. Zavřete oči nebo se dívejte měkce před sebe. Soustřeďte se na dotyk chodidel s podlahou. Když vám myšlenky utečou k tomu, co musíte udělat, všimněte si toho a vraťte se k chodidlům. Nehodnoťte, že jste „špatně meditovali". Utečená myš není chyba, je to součást cvičení. Stejně tak si dejte pozor na očekávání, že po týdnu budete klidní jako mnich. Změny přicházejí pomalu a nenápadně.
Typická chyba je čichat olej hned po příchodu z chladu. Studená láhev vydává zkreslený dojem, proto ji nechte chvíli v pokojové teplotě. Další častá chyba: srovnávat vůně různých druhů mezi sebou. Levandule a máta se nedají hodnotit stejným metrem. Vždy porovnávejte stejný botanický druh od dvou různých vzorků.
Začněte u obalu. Hledejte na etiketě dvě věci: botanický název druhu (například Lavandula angustifolia, ne jen „levandule") a část rostliny, ze které byl olej získán. U některých druhů se totiž prodávají oleje z květu, z listu i z větviček a každý voní jinak. Dále zkontrolujte způsob získání – u většiny kvalitních olejů je uvedena destilace vodní parou nebo lisování za studena. Pokud výrobce uvádí jen „100% přírodní" bez dalšího upřesnění, je to slabý signál. Chybí-li na obalu latinský název, šarže a země původu, berte olej jako nejistý.
Nejčastější chyba je vstup do přehřáté místnosti hned po jídle nebo po alkoholu. Trávicí soustava potřebuje krev, stejně jako kůže, a tělo se dostane do konfliktu. Další chyba je příliš horká voda, která produkuje páru s teplotou nad 50 °C. Ta už může popálit dýchací cesty. Teploměr do koupelny je proto praktičtější než odhad. Pozor také na esenciální oleje – eukalyptus nebo mátu používejte jen v malém množství, jedna až dvě kapky do misky s horkou vodou, ne přímo do vany.
Všímejte si také konzistence. Pravý esenciální olej se na papíře po odpaření téměř nezanechá mastnou stopu. Pokud na proužku zůstane olejový film, který se nevytratí ani po hodině, s velkou pravděpodobností jde o naředěný produkt v základovém oleji. To není automaticky špatně – jen to znamená, že nedostáváte čistý esenciální olej, ale směs, a tak by měl být i označen.
Poslední praktická rada: kupte nejdřív malé balení a teprve po vyzkoušení se rozhodněte pro větší. Skladujte v tmavé skleněné lahvi s těsněním, mimo přímé světlo a teplo. Kvalitní olej poznáte podle toho, že si drží stejný charakter vůně i po několika měsících – zatímco podřadný produkt rychle zhořkne, zoxiduje nebo začne páchnout po rozpouštědlech.
Kdy je nejlepší dechové cvičení zařadit Největší efekt má cvičení v momentě, kdy únava teprve začíná, ne až když už nemůžete udržet oči otevřené. Typicky to bývá kolem desáté dopoledne a druhé hodiny odpoledne. Místo automatického sáhnutí po kávě nebo sladkém si dejte tři minuty dechu. Pokud pracujete u počítače, nastavte si připomínku a cvičte vsedě, aniž byste vstávali. Lepší je ale na chvíli vstát, protáhnout ramena a dýchat ve stoje.
Saunový ceremoniál není jen polévání kamenů vodou. Je to řízená práce s teplem, vlhkostí, vůní a pohybem vzduchu, která má svůj řád. Doma ho lze napodobit překvapivě dobře, pokud pochopíte, co se v sauně vlastně děje. Nejde o drahé vybavení, ale o správný postup a načasování.
Únava během dne často nezačíná v nohách, ale v dechu. Když dýcháte mělce a rychle, mozek dostává méně kyslíku, tělo se přepne do mírného stresu a dostaví se ospalost, tlak v čele nebo podráždění. Dechová cvičení nejsou relaxační ozdoba, ale nástroj, jak tento stav rychle zvrátit. Stačí pět až deset minut a můžete cítit rozdíl ještě před další kávou.
