Nejčastější chyba je nadměrné množství esenciálních olejů. Stačí dvě až tři kapky na naběračku vody, ne více. Olej nikdy nelijte přímo na kameny, jinak se připálí a vznikne štiplavý kouř, který se drží v místnosti i po vyvětrání. Je lepší kápnout olej do vody v nádobě a promíchat. Pro začátek volte jednoduché vůně, jako je eukalyptus, máta nebo borovice. Kombinace více než dvou vůní se v horku slijí do nerozeznatelné chemické směsi.
Účinky se liší podle toho, co člověk očekává. Kdo hledá úlevu od tuhnutí šíje a bederní páteře po sedavé práci, často pocítí uvolnění už po první návštěvě. Kdo má dlouhodobé bolesti kloubů, potřebuje opakování a kombinaci s pohybem, ne jen pasivní teplo. U sportovců se masáž horkými kameny používá spíš po výkonu, ne před ním, protože prohřátý sval je poddajnější, ale také méně pohotový. Naopak při akutním výhřezu ploténky nebo při zánětu šlach může teplo uškodit. Rozhodující tedy není druh masáže, ale to, zda odpovídá aktuálnímu stavu těla.
Parní lázeň na obličej je jednoduchá věc, kterou zvládne každý doma. Miska horké vody, ručník přes hlavu a pár minut. Jenže právě v těch detailech se dělá nejvíc chyb — voda je příliš horká, byliny se přejdou, nebo se lázeň protáhne tak, že pleť místo uklidnění zčervená a napne se. Následující postup vychází z toho, co má skutečně smysl a co je jen zbytečná komplikace.
Pro regeneraci platí jednoduché pravidlo: méně je často více. Dvě kratší kola s pořádným odpočinkem přinesou tělu víc než jedno dlouhé vysilující. Dopřejte si saunu maximálně třikrát týdně a den po ní mějte lehčí pohybový režim. Tělo si tak z horka odnese uvolnění svalů, lepší prokrvení a klidnější spánek, což je přesně to, co od domácí sauny chcete.
Progresivní relaxace není soutěž ani výkon. Když se nedaří usnout, není to známka neúspěchu. Někomu pomůže už po prvním týdnu, jinému až po měsíci pravidelného cvičení. Důležité je cvičit dvakrát denně, ráno a večer, a to i ve dnech, kdy se cítíte dobře. Právě v klidných dnech se totiž tělo učí, jak vypadá uvolnění, a ve stresu se k tomu snáze vrací. Pokud cvičení provází úzkost nebo se objeví závratě, přerušte je a poraďte se s lékařem.
Po skončení pleť nechte oschnout a pak ji opláchněte vlažnou vodou, aby se odstranily zbytky bylin. Následně použijte jemný tonik a hydratační krém. Nezapomeňte, že pára pleť vysušuje, i když se to na první pohled nezdá — proto je hydratace po lázeň důležitější než před ní. Nedělejte parní lázeň častěji než jednou týdně, u mastné pleti dvakrát. Pokud máte rozšířené žilky, rosaceu, aktivní akné s otevřenými lézemi nebo ekzém, parní lázeň vynechejte úplně. Stejně tak po chemickém peelingu nebo mikrodermabrazi počkejte alespoň týden.
Macerace: surovina, olej a čas Na maceraci potřebuješ čistou sklenici s víčkem, rostlinný olej a sušenou nebo mírně povadlou rostlinu. Nejlépe funguje slunečnicový, olivový nebo mandlový olej. Čerstvé bylinky předem nech proschnout na papírové utěrce alespoň den – čerstvá voda v oleji způsobí plíseň a olej zhořkne. Naplň sklenici ze dvou třetin rostlinou, zalij olejem tak, aby byla všechna rostlina ponořená, a přikryj víčkem. Nech stát na teplém místě bez přímého slunce 2 až 4 týdny. Každý den sklenici protřepej.
Progresivní svalová relaxace vychází z jednoduchého principu: sval, který nejprve vědomě napnete a pak uvolníte, se uvolní víc než sval, který se jen snažíte přestat napínat. U seniorů je tento postup oblíbený proto, že nevyžaduje žádné náčiní ani fyzickou kondici. Stačí klidné místo, kde můžete ležet nebo pohodlně sedět, a přibližně dvacet minut času. Cvičení se dá zkrátit i na deset minut, pokud ho budete dělat pravidelně.
Důležité je pořadí. Začněte vždy rukama a nohama, teprve potom přejděte k trupu a obličeji. Tělo se tak učí přecházet z okrajových částí do centra a snáze se zklidní. Mezi jednotlivými svalovými skupinami nechte vždy dvě až tři pomalé nádechy. Celé cvičení zakončete tím, že si v duchu projdete celé tělo a zkontrolujete, kde zůstalo zbytečné napětí. To místo ještě jednou v duchu povolte, aniž byste sval znovu napínali.
Vodní pára by měla být příjemně teplá, ne štiplavá. Vzdálenost obličeje od hladiny držte zhruba dvacet až třicet centimetrů. Ručník přehoďte přes hlavu tak, aby po stranách unikalo trochu páry — úplně uzavřený prostor je pro dýchání nepříjemný a u citlivějších lidí může vyvolat závrať. Oči mějte zavřené. Celá procedura by měla trvat pět až osm minut, u citlivé pleti maximálně pět. Pokud během ní ucítíte píchání nebo se začne tvořit pot, který vás obtěžuje, skončete dřív. Dýchejte nosem, pomalu a pravidelně.