Horká voda sama o sobě uvolní svaly jen částečně. Bylinkový nálev do koupele přidává dvě věci: těkavé látky, které se vstřebávají kůží a dýcháte je s párou, a změnu pH i kluzkosti vody. Rozdíl proti koupeli v čisté vodě poznáte nejvíc u ztuhlých zad, šíje a lýtek po fyzické práci nebo po dlouhém sezení.
Nejčastější chybou je příliš silný tlak a snaha „rozmasírovat" otok násilím. Lymfatická masáž není sportovní masáž. Další chybou je vynechání pitného režimu. Bez dostatečného příjmu tekutin se míza nemá čím odplavovat, proto před masáží i po ní pijte vodu. Vyhněte se masáži při horečce, akutní infekci, zánětu žil, srdečním selhání nebo nádorovém onemocnění bez souhlasu lékaře. Nikdy nemažte přes zarudlou, bolestivou nebo horkou kůži.
Domácí masáž dělejte nejvýše jednou denně, ideálně večer, kdy už nebudete dlouho stát. Po masáži nohy krátce podložte, aby se tok podpořil. Pokud se otok během několika dní nezlepší, nebo se objeví dušnost, bolest na hrudi či jednostranné otoky, přestaňte a vyhledejte lékaře. Pravidelnost je důležitější než intenzita. Stačí pár minut denně a správný směr, který je základem celé techniky.
Jak masírovat nohy a ruce U nohou začněte vsedě nebo vleže s podloženou končetinou. Několika dlouhými tahy od kotníku ke kolenu rozhýbejte kůži. Potom přejděte na krouživé pohyby bříšky prstů po směru toku lymfy. Oblast třísel vynechejte a jen ji lehce přejeďte dlaní. Stejný postup zopakujte na druhé noze. U rukou postupujte od zápěstí k lokti a dál k podpaží. Celá masáž jedné končetiny by měla trvat tři až pět minut. Delší čas neznamená lepší výsledek, spíš větší únavu tkáně.
Doma je také snadné podlehnout tomu, že sauna je soukromá, a tak se v ní zdržíte déle. Právě absence společenského tlaku a vlastní zodpovědnost za čas patří k nejčastějším chybám. Nastavte si proto budík nebo přesýpací hodiny ještě před vstupem. Po každém cyklu si zapište, jak se cítíte. Pokud se po sauně cítíte unavení místo osvěžení, příště zkraťte pobyt v horku o dvě minuty a prodlužte pauzu. Regenerace se nedostaví tehdy, když v sauně vydržíte co nejdéle, ale tehdy, když celý proces skončí dříve, než tělo přejde do stresové reakce.
Na konci dne si napište jednu větu o tom, co vám pomohlo. Ne hodnocení, ne plán na příště – jen pozorování. Třeba „teplá voda na zádech uvolnila napětí" nebo „ticho po sprše bylo lepší než hudba". Z toho pak vycházejte, až budete chtít podobný den zopakovat. Cílem není dokonalý zážitek, ale najít kombinaci, která vás skutečně dobije a nezabere celý den.
U infrasauny si ověřte, jaké spektrum zářiče používají. Blízké infračervené záření proniká méně, střední a daleké více. Výrobci to rádi zaměňují a nejasné údaje jsou varovný signál. U finské sauny zase rozhoduje kvalita kamen a možnost regulovat vlhkost. Příliš suchý vzduch vysušuje sliznice, přílišné polévání kamen může způsobit popálení párou. Začněte vždy na nižší teplotě a kratší době, teprve pak přidávejte.
Jak poznat, že už je to na tělo příliš Signály, že jste v sauně zůstali příliš dlouho, přicházejí postupně. Nejprve se objeví mírná nevolnost, tlak v hlavě nebo zrychlené dýchání. Následuje studený pot, závrať a slabost v nohou. V tu chvíli je nutné okamžitě odejít, posadit se nebo si lehnout do chladnější místnosti a pít vodu po malých doušcích. Nikdy se nesnažte „vydržet do konce", protože tělo v tomto stavu nezregeneruje, naopak spotřebovává energii na zvládnutí stresu. Dalším typickým selháním je příliš horká sauna, kde teplota přesahuje 90 °C. Domácí sauny často nemají tak kvalitní izolaci a větrání, takže se přehřejí rychleji než veřejné. Držte se proto spíše nižších teplot, kolem 70 až 85 °C, a délku pobytu zkraťte, pokud se potíte už při vstupu.
Které byliny na co a v jakém poměru Na uvolnění svalů se osvědčuje kombinace tří složek. První je levandule, která tlumí svalové napětí a pomáhá usnout. Druhá je máta nebo eukalyptus, které chladí a prokrvují. Třetí je rozmarýn nebo tymián, jež podporují prokrvení ztuhlých partií. Smíchejte je v poměru 2:1:1 — tedy dvě díly levandule, po jednom dílu máty a rozmarýnu. Proti bolesti po námaze přidejte ještě jednu lžíci drcených bobkových listů.
Protahování není soutěž o co nejhlubší pozici. Sledujte, jak se svaly chovají další den – pokud je druhý den stejně zatuhlý jako předtím, protahujte méně a častěji, ne déle a silněji. Když se objeví přetrvávající bolest, otok nebo omezený pohyb v kloubu, nechte vyšetření na odborníkovi a protahování do té doby vynechejte. Konzistentnost po každém běhu udělá víc než jednorázové hodinové sezení o víkendu.